Barva z vesmíru. Mrazivé scenérie a fantaskní snové světy v povídce Howarda Phillipse Lovecrafta

Americký prozaik, esejista a básník Howard Phillips Lovecraft (1890–1937) byl uznávaným dědicem temného génia E. A. Poea. Jan Zábrana ho nazval „jedním z velmistrů hororu“, pro Josefa Škvoreckého byl Lovecraft „kuriózní staromilec, podivínský excentrik, žijící daleko od řvoucího davu“. Spisovatel Stephen King, sám uznávaný autor hororové literatury, o něm napsal: „Lovecraft zemřel dřív, než druhá světová válka stačila naplnit mnohé z jeho vizí nepředstavitelných hrůz, ale čtenáři by přesto měli vědět, že to je jeho stín, tak dlouhý a hubený, a jeho oči, tak temné a puritánské, co leží na téměř veškeré významné hororové literatuře, která od té doby byla napsána. Jsou to ty oči, co si pamatuji nejlépe z první Lovecraftovy fotografie, kterou jsem uviděl… oči ze starých podobizen, které stále ještě visí v mnoha domech Nové Anglie, černé oči, které jako by hleděly zároveň ven i dovnitř. Oči, které jsou neustále upřeny právě na vás.“

Lovecraft publikoval převážně časopisecky, za života mu vyšla jediná kniha (Stín nad Innsmouthem, 1936) a částečného uznání se dočkal až ke konci dvacátých let 20. stol. Sám sebe řadil do kategorie „imaginativních umělců“, jako byli E. A. Poe, W. Blake nebo A. Bierce: „Imaginativní umělec je oddán umění v tom nejhlubším smyslu. Je malířem nálady, který zachycuje prchavé sny a představy, je cestovatel do nikdy nepoznaného světa, který zřídkakdy probleskuje do světa skutečnosti. Málokdo porozumí, co se snaží sdělit, a ti nemnozí, kdo mu i porozumí, protestují, protože tyto obrazy nejsou vždy příjemné. Nepíše kvůli uznání, ale z touhy zachytit scény, které mu vyvstávají před očima.“ Lepší charakteristiku Lovecraftova tvůrčího světa bychom těžko hledali...