Arthur Schnitzler: Květiny, Mrtvý Gabriel nebo Řecká tanečnice. Pět příběhů o lásce a smrti

16. únor 2024

Literární skupina Junge Wien, které byl Arthur Schnitzler součástí, zpochybňovala moralistický postoj literatury ve prospěch sociologické pravdy a psychologické (obzvláště sexuální) otevřenosti. Některá Schnitzlerova díla byla z tohoto důvodu cenzurovaná, zejména pro bezprostřednost a otevřenost ženských hrdinek k erotickým tématům. Z díla Arthura Schnitzlera pro vás nyní vybíráme pět povídek. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. 

Květiny
Účinkuje: Aleš Procházka
Připravil: Vratislav Färber
Překlad: Vladimír Tomeš
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2017
 
Mrtvý Gabriel
Účinkují: Jan Novotný, Eva Horká, Simona Stašová a Jan Přeučil
Z vlastního překladu upravil a režii má: Vladimír Tomeš
Natočeno: 2002
 
Řecká tanečnice
Účinkují: Marta Vančurová a Eduard Cupák
Povídku přeložil, připravil a režii má: Vladimír Tomeš
Natočeno: 1991
 

Účinkuje: Jan Vlasák
Připravil: Petr Turek
Překlad: Marka Přibila
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2008
 
Mrtví nepromluví
Účinkují: Monika Švábová, Milan Vlachovský a Martin Stránský
Připravila: Alena Zemančíková
Překlad: Vladimír Tomeš
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno: 1998

Rakouský dramatik, prozaik, lyrik a esejista Arthur Schnitzler (1862–1931) patří k hlavním představitelům vídeňské moderny přelomu 19. a 20. století. Byl mistrem psychologické povídky. Jako lékař se specializoval především na nervová onemocnění a toto zaměření i určitá dvojdomost jsou dobře patrné i v jeho literárním díle. Jako prozaik dával Schnitzler přednost menším útvarům, je autorem desítek povídek a novel a dvou románů. Jeho povídková tvorba je nápadně kompaktní; stále se v ní opakují témata a motivy, především smrt a sexualita.

Píšu o lásce a smrti. Jaké další předměty existují?
Arthur Schnitzler

Květiny 

Květiny jako vzpomínka na jejich nejšťastnější den. Chodí mu pravidelně každý měsíc. I když už dávno nebyli spolu. I poté, co zemřela. Čas plyne, ale myšlenky na ni stále není možné zahnat… 

Mrtvý Gabriel

Povídka Mrtvý Gabriel z roku 1908 vypráví lehce dekadentně laděný příběh zasazený do středoevropského prostoru někdy na počátku 20. století. Ústředním tématem je i zde láska a smrt. Pro Schnitzlera je typické, že nesleduje pouze metafyzický obsah spojení lásky a smrti (tedy otázku hranic bytí a nebytí), ale že je řeší v rámci reálně – byť netradičně – chápané psychologie. Rád sestupuje do extrémních situací, v nichž se odhalují skryté pohnutky lidského jednání. Díky tomu se dopracovává nebývalé věrohodnosti a objevnosti, která jde za morální a metafyzická klišé.

Arthur Schnitzler je klasik. Neznám žádného jiného žijícího německy píšícího spisovatele, o kterém by se to dalo tvrdit se stejnou jistotou... Žádný jiný si nezaslouží označení mistr jako on.
Frank Wedekind

Řecká tanečnice

Smrt Matyldy získává prostřednictvím vyprávění hlavní postavy jasnější kontury. Netvoří si ale Matyldin známý klamavou představu? Autor, ovlivněný psychiatrickou praxí, se snaží věrohodně vystihnout psychologickou podstatu jednání svých postav i jejich emočních prožitků. „Moje díla jsou samé diagnózy,“ tvrdil Arthur Schnitzler, který byl svými postupy blízký freudovské psychoanalýze. Jaký byl Matyldin osud a jak s ním souvisela řecká tanečnice?

Povídka vznikla v roce 1927 a za autorova života nebyla publikována. Ačkoliv tématem, volbou časoprostoru a postav i základními rysy vyprávění zapadá do kontextu spisovatelovy tvorby, vymyká se z něj mírou detailnosti a důslednosti analýzy patologického stavu mysli a tím představuje krajní, vskutku mistrovskou polohu Schnitzlerova díla.

Mrtví nepromluví

Setkají se dva milenci, Ema a František. Ema je vdaná a pronásleduje ji strach a nervozita z toho, aby její aféru nikdo neodhalil. František se ji pokouší přesvědčit, aby s ním odešla. Když projíždějí po večerní Vídni, dochází k nehodě, která donutí Emu zvažovat, co je pro ni důležitější – její pověst, nebo život milence.

Povídka je komorním dramatem o vině a důležitosti společenského postavení. Autor v hlavní hrdince ukazuje, jak v nás pocit viny způsobuje rozporuplnost a pochybnosti, jak si lidé dokáží ospravedlnit svá pochybení a zároveň jak nás vina dokáže změnit. Také poukazuje na snahu udržet si dobré společenské mínění za každou cenu.

autoři: Arthur Schnitzler , Dominik Mačas
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.