Armand Lanoux: Pastýř včel
Příběh o muži, který se stal legendou a symbolem nezdolného svobodomyslného katalánského ducha. Francouzská rozhlasová hra.Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Vysílání v rámci vltavské Hry pro pamětníky bude zároveň obnovenou premiérou hry, kterou posluchači neměli možnost slyšet víc než 30 let.
Mladý francouzský malíř Aimé Lalande poprvé zavítal do Katalánska v roce 1938 a navzdory počínající válce tady prožil nejkrásnější chvíle svého života. Setkal se tu nejen se slavným sochařem Aristidem Maillolem, krásnou a nespoutanou Angelitou, ale především se svérázným Capatasem přezdívaným Pastýř včel. Svobodomyslný horal, který dokonale znal pyrenejské průsmyky, převedl za války přes francouzsko-španělskou hranici desítky lidí na útěku před německým fašismem. Ještě za života se stal legendou a ztělesněním nezdolného svobodomyslného ducha katalánského národa.
Poetické vyprávění se nese v rytmu sardany, tance, který je neodmyslitelně spjatý s katalánskou národní identitou. Jeho kořeny nachází Armand Lanoux až u Homéra a starých Řeků. Důležitým symbolem se sardana stala už v 19. století v souvislosti s katalánským národním obrozením a pak během dvou fašistických diktatur ve 20. století.
Armand Lanoux
Armand Lanoux se narodil 24. října 1913 v Paříži. Původním povoláním učitel, později novinář a rozhlasový pracovník. Vydal několik básnických sbírek ovlivněných surrealismem, proslul však zejména jako prozaik. Ve čtyřicátých letech a za války psal především detektivní příběhy. Po válce publikuje Lanoux kromě esejistických prací asi dvacet románů. Z jeho knih byly do češtiny přeloženy například Major Watrin, Setkání v Bruggách, Když nastává odliv, Pastýř včel. Zemřel 23. března 1983 v Champs-sur-Marne.
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Minout Prahu: Povídky Judith Hermannové, Jaroslava Rudiše, Dory Kaprálové a dalších
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.