Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
Děj se odehrává na venkovském šlechtickém statku počátkem 20. století. Statkářka Raněvská se po letech vrací z Paříže na rodinné panství, kterému kvůli dluhům hrozí prodej v dražbě. Její někdejší společenský status je pryč a s ním i finanční jistoty... Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Rozhlasová úprava a režie: Miloslav Jareš
Praktické řešení nabízí podnikavý kupec Lopachin – vykácet višňový sad, který obklopuje sídlo, a rozparcelovat pozemek k pronájmu letním hostům. Jenže rodina se nedokáže smířit s myšlenkou, že by se měla vzdát symbolu své minulosti, přestože už dávno ztratila schopnost jej udržet.
Višňový sad je tragikomickým obrazem světa, který se mění, aniž by si toho jeho obyvatelé dokázali včas všimnout. Čechov sám považoval hru za komedii, ačkoli postavy v ní často troskotají a zažívají životní deziluzi. Můžeme ji vnímat i jako řadu malých osobních krizí, které dohromady skládají obraz doby.
Na pozadí blížícího se prodeje rodového panství se odehrává příběh, který rezonuje i v dnešním světě – střet minulosti s budoucností, krásy s praktičností, emocí s rozumem. Višňový sad, kdysi pýcha šlechtického rodu, se stává symbolem světa, který mizí. Statkářka Raněvská a její rodina čelí realitě, kterou odmítají přijmout – a v tom je jejich síla i slabost zároveň.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Jan Zábrana: Psovod Gerža. Jak se z člověka stává stvůra
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.