Ano, jsem Nansen. Příběh norského polárníka, vědce a diplomata
Fridtjof Nansen byl norský objevitel, geograf, přírodovědec, ale i člověk obdivuhodně múzický, talentovaný malíř, autor zajímavých deníků a v neposlední řadě muž, který se věnoval humanitární práci. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Nansen se zajímal o přírodu – na univerzitě studoval přírodní vědy a specializoval se na tehdy nový obor oceánografie. Nevybíral si lehké cesty, nepoužíval zkratky. I jeho doktorská práce o tom svědčí. Psal na neprobádané téma Struktura a kombinace histologických prvků centrální nervové soustavy u živočichů a biologové jeho práci dodnes považují za klíčovou. Měl sice vědecké ambice, ale nespokojoval se s poklidnou rutinní prací.
Hlava plná nápadů
Ve svých 27 letech se stal vedoucím objevné výpravy, která přešla na lyžích Grónsko od východu na západ. Cestou dokázal svou teorii, že celý ostrov pokrývá ledovec. Na vavřínech ale neusnul. Nosil v hlavě i další teorie a měl v úmyslu je prokázat: ze Sibiře proudí arktický proud, který ho může zanést až k severnímu pólu. Přednesl svůj plán Královské geografické společnosti v Londýně, kde ho vyslechli se značnou skepsí, ale členové Norské geografické společnosti se ve svém mladém hrdinovi viděli a plně ho podpořili. Postavili mu loď a pokřtili ji Fram, česky Vpřed či Kupředu. Nansen si pečlivě vybíral posádku, kterou tvořili Norové i Sámové, uvyklí životu na sněhu. Šťastnou ruku měl s Otto Sverdrupem, zkušeným námořníkem a spolehlivým člověkem, kterého znal už z přechodu Grónska. Sverdrup, který se těšil jeho plné důvěře, také převzal odpovědnost za loď, když se Nansen vydal s Hjalmarem Johansenem na lyžích směrem k pólu.
Fram vyplul z Osla v červnu 1893 s předpokladem, že sibiřský proud zanese loď blízko k pólu. Nestalo se tak a půldruhého roku na to uvízla loď v sevření ledových ker. Nansen s Johansenem opustili loď 14. března 1895. Zimu přečkali v chatě, kterou si postavili z kamenů, naplaveného dřeva a tuleních kůží. V květnu roku 1896 se obrátili na zpáteční cestu k jihu. V červnu je potkalo neuvěřitelné štěstí, když se setkali s vedoucím britské vědecké expedice na Zemi Františka Josefa. Britové je vysadili v nejsevernějším norském přístavu Skjervoy a týden nato se objevil Fram. Proud ho nesl na západ, tedy přesně tak, jak Nansen předpokládal. Potvrdila se jeho vědecká teorie: ze Sibiře směřuje východo-západním směrem silný arktický proud přímo k severnímu pólu.
Po návratu Framu zahrnuli Nansena ovacemi, Norové ho zbožňovali. Nansena oslovila politická reprezentace. Polárník a přírodovědec se nejprve stal velvyslancem samostatného norského království v Londýně, po skončení první světové války byl roku 1919 na mírové konferenci v Paříži vybrán jako nejvhodnější osoba, která je schopna obhlédnout situaci v Rusku. Proto byl následně 3. dubna jmenován humanitárním komisařem zásobování potravinami v Rusku.
Není radno nechat se vtáhnout do diskuse s profesorem Nansenem.
Nansen se měl postarat o 400 000 válečných zajatců na území Sovětského svazu. Zajatci pocházeli vesměs z nově vzniklých států, bývalých součástí Habsburské monarchie: z Rakouska, Maďarska, Československa a Jugoslávie. Nansen doufal, že se mu podaří všechny válečné zajatce dostat ze země před koncem roku 1920, aby nemuseli v táborech strádat přes zimu, to se však nepovedlo. Pro vězně, kteří museli zůstat, ale zorganizoval pomoc. Založil humanitární organizaci se sídlem v Berlíně, kterou zaštítil vlastním jménem. Jako vysoký komisař Společnostni národů sloužil osm let, až do roku 1928. Pracoval soustředěně a systematicky a pro svou práci byl zapálený a při obhajobě lidí v nouzi neústupný. V archivech britského ministerstva zahraničí je například zaprotokolováno, že: „Není radno se nechat vtáhnout do diskuse s profesorem Nansenem.“
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
