Ani slavní literáti nepsali od začátku bestsellery
Nakladatelé si často stěžují na malou prodejnost knih, zejména jde-li o začínající nebo u nás neznámé autory. Ale ani mnohá slavná díla velikánů světové literatury zdaleka nepatřila od počátku mezi bestsellery.
Chateaubriand, Balzac, Stendhal ani Proust nepatřili, pokud jde o prodejnost, ke špičkovým autorům. A přesto byl jejich vliv obrovský. I Victor Hugo svou první básnickou sbírku nechal vytisknout v nákladu pět set výtisků, distribuce minimální či spíše žádná. Nakladatel autora požádal, aby si vzal veškeré exempláře k sobě domů. Jeho prvním větším úspěchem byl román Chrám Matky Boží v Paříži, ale výše nákladu - jedenáct tisíc výtisků - se z dnešního hlediska zdá směšná. Během necelých dvaceti let, do roku 1850, se Chrámu Matky Boží v Paříži prodalo jen asi dvanáct a půl tisíce kusů.
Zato náklad Hugových Bídníků se vyšplhal na 130 tisíc, dosáhl tedy výše, o které se mohlo takovému Stendhalovi jen zdát. První vydání jeho románu Červený a černý totiž dosáhlo pouhých sedmi set padesáti výtisků. Románu Kartouza parmská se vytisklo dvanáct set. Stendhalovy knihy kupovalo za jeho života minimální množství čtenářů. A je pravda, co se říká: že autor psal pro ty, kdo ho budou číst za padesát let.
Ve 30. letech 19. století rozdělil Emile de Girardin spisovatele do tří kategorií: do první, té nejúspěšnější, patřili autoři, jejichž knihy dosáhly nákladu přes dva a půl tisíce výtisků - například již zmíněný Victor Hugo. Laťka druhé kategorie byla na patnácti stech - do ní náležel např. Balzac. S nákladem šest set až devět set se nachází na ještě nižší příčce třeba Alfred de Musset, do kategorie pod šest set patřil kupříkladu Théophile Gautier.
Knihy byly tehdy velmi drahé, i když se francouzští nakladatelé v první polovině 19. století snažili výrobek zvaný kniha cenově zpřístupnit. Flaubertovu románu Paní Bovaryová však tato nová ekonomická strategie k prodejnímu úspěchu nepomohla, byl to spíše soudní proces s autorem. Původní skromný náklad tisíc kusů se rozrostl a během čtyř let si knihu koupilo na třicet tisíc čtenářů.
Rané knihy Emila Zoly rovněž nepřekročily v nákladu tisícovku, zato románu Zabiják se už během roku vydání - 1877 - prodalo 150 tisíc kusů. Špatně na tom byl naopak poslední velký autor 19. století Marcel Proust. Náklad prvního svazku cyklu Hledání ztraceného času, románu Swann, činil 1750 výtisků, a z toho se jich ještě 200 vrátilo od knihkupců neprodáno.
Po druhé světové válce nastala nová éra, v níž se nakladatelé snaží vyrábět bestsellery už od samého počátku. A vrhají na pulty rovnou statisícové náklady. To však má s literaturou stále méně společného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
