Andrej Arseňjevič Tarkovskij: Básník filmu a Slovo o Apokalypse

Narodil se 4. dubna 1932 ve vesnici Zavražje severovýchodně od Moskvy v rodině herečky a básníka a překladatele. Od r. 1951 studoval dva roky arabštinu, poté geologii, účastnil se několika geologických výprav na Sibiř, ale školu r. 1953 kvůli nemoci nedokončil. V letech 1954-1960 studoval moskevskou filmovou školu VGIK. Po emigraci na Západ (červenec 1984) natočil Nostalgii a Oběť. Zemřel 29. 12. 1986 v Paříži.

Reflexe nazvané Básník filmu jsou výběrem z výpovědí v dokumentárním filmu Donatelly Baglivové Básník filmu. Andrej Tarkovskij (Itálie 1984). Výjimečný tvůrce se zamýšlí nad samou podstatou filmového umění: „Autorský film je film básníků. Co to znamená být básníkem filmu? Básníky filmu jsou režiséři, kteří mají svůj vlastní svět. A snaží se ten svět otevřít pro ostatní.“

V eseji s názvem Slovo o Apokalypse se Tarkovskij zamýšlí nad novozákonním Janově Zjevení v souvislosti s tvorbou a uměním. Je nesmlouvavý v otázce odpovědnosti a motivace umělce: „Umělec se začal chovat k talentu, který mu byl dán, jako ke svému vlastnictví, a tady je příčina předpokladu, že nadání ho k ničemu nezavazuje. Tím se dá vysvětlit bezduchost, typická pro současné umění. To se mění buď v nějaká hledání formy nebo ve zboží, určené na prodej.“

Andrej Tarkovskij nakonec dochází k zásadnímu zjištění: „Popravdě řečeno, nikdy jsem nechápal, jak by umělec mohl být při své tvorbě šťasten. Nebo je to nepřesné slovo - šťasten? Ne, nikdy. Člověk nežije proto, aby byl šťasten. Jsou věci mnohem důležitější, než je štěstí.“ Toho, kdo zná jeho filmy, nemůže takovéto tvrzení příliš překvapit.

Úvahy ruského filmového režiséra z překladů Miloše Fryše a Evy Soukupové připravil Petr Turek. Vybráno z knihy Andrej Arseňjevič Tarkovskij - Krása je symbolem pravdy. Rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1967-1986 (Camera obscura, Příbram 2005).