Andrea Slováková: Nejsilnější vize jsou ty, které je možné realizovat
O filmu přemýšlí v podstatě nonstop. Píše o něm, čte o něm, vyučuje ho, přes dvacet let je spjatá s jihlavským festivalem dokumentárních filmů a sama je také aktivní filmařkou. Od letošního května do jejího CV přibude další kolonka – děkanka FAMU. O svých pracovních plánech i osobních postřezích mluvila ve Vizitce s Tomášem Pilátem.
Na hudebníkovi Jánu Boleslavovi Kladivovi, jehož písničku Vysokohorská si nechala zahrát ve Vizitce, má Andrea Slováková ráda jeho přímočarost v kombinaci s neustálým hledáním nových výrazů a forem. Éterem tak znělo to, co Andreu celoživotně zajímá i na kinematografii. A co by ráda ve větší míře dostala také do instituce, kde sama před lety studovala dokumentární tvorbu a kde bude od května letošního roku působit jako (historicky první) děkanka.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
S sebou si přivede tři nové proděkany. Helenu Bendovou, která připravila obor herní design, někdejšího dlouholetého produkčního festivalu Academia Film Olomouc Petra Vlčka a také filmového teoretika a dramaturga Davida Čeňka.
Společně chtějí dát důraz na komunikaci a rovné zacházení se studenty i pedagogy napříč katedrami, na důslednou výuku filmového řemesla a žánrů v bakalářském oboru a také na mezioborovou spolupráci. „Je důležité, aby studenti točili ve štábech, uměli spolupracovat a měli vůči sobě respekt. Aby režisér věděl, co může chtít po kameramanovi, a zároveň věděl, co mu kameraman může dát,“ předesílá.
Jako klíčový vnímá i živý kontakt se současným filmem a filmovým průmyslem. „Když jsem teď byla na festivalu v Rotterdamu, říkala jsem si, kolik objevných, takzvaných hybridních filmů se teď točí. Tak strašně jsem si přála, aby je naši studenti i učitelé mohli vidět,“ poukazuje na trend, v rámci kterého filmaři točí snímky, jež formu promyšleně přizpůsobují obsahu
Zapomenout na hranice
„Zapomenout na hranice, to se mi z tvůrčího i estetického hlediska zdá velmi důležité. V momentě, kdy má filmař téma, je důležité, aby bez ohledu na kategorie našel nejvhodnější cestu pro jeho vyjádření. Při hodnocení grantových žádostí si všímám, že se v nich často detailně píše o ději a o postavách a skoro vůbec o stylu, o tom, jakými prostředky se bude režisér vyjadřovat. Ale to je velmi důležité,“ míní.
Čtěte také
Andrea Slováková by ve své nové funkci ráda dávala prostor pedagogům k tomu, aby si brali tzv. sabatikl neboli tvůrčí volno. Jen během takových pobytů se člověk podle ní může řádně soustředit na tvorbu a čerpání nových poznatků z četby nebo dalších kurzů. Vyzkoušela si to ostatně na vlastní kůži – loňský rok strávila na vzdáleném ostrově v Thajském zálivu.
Ve Vizitce mluvila také o důležitosti vyvážení racionálního uvažování a intuice – obě „dovednosti“ v sobě má a s oběma hodlá pracovat i v roli děkanky FAMU.
„Nejsilnější vize jsou ty, které se opírají o představu realizovatelnosti, byť by měla vyžadovat obrovské úsilí,“ konstatuje. „Rádi bychom například, aby byla FAMU otevřená tuzemským i zahraničním kapacitám, s nimiž by studenti mohli svou tvorbu konzultovat anebo je přímo sledovali při práci. I od studentů je značná poptávka, a my na tom teď s proděkanským týmem pracujeme.“
Proč se podle Andrey Slovákové daří české animaci, jak vnímá pozici současného tuzemského dokumentu, jaký má vztah k poezii a co dalšího se bude na FAMU pod jejím vedením měnit? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
