Anatole France

F. X. Šalda o něm v nekrologu v říjnu 1924 napsal: „Dílo Anatola France neuzavírá jen minulou epochu. Má i leccos, čím básnicky a literárně promlouvá k přítomnosti. Poslední Latinec, jak jej nazvali, podnikl pokus, aby byl člověkem budoucnosti, dítě Řecka a Říma... Nepůsobí jeho dílo jako most vržený z minulosti do budoucnosti? Jako tvůrčí otázka, kterou západ klade východu? Jako první článek nového myšlenkového řetězu, k němuž budoucnost připojí snad další tvůrčí články?“

Poslouchejte na Vltavě 11. října 2014 v 17:30.


Francouzský básník, prozaik, kritik a esejista Anatole France (vlastním jménem François-Anatole Thibault) se narodil jako jediné dítě v rodině knihkupce a nakladatele, 16. dubna 1844 v Paříži. V roce 1896 se stal členem Francouzské akademie. Jako spisovatel a řečník přispěl po boku Emila Zoly k rehabilitaci Alfreda Dreyfuse. Po jeho smrti v říjnu 1924 mu byl vystrojen okázalý státní pohřeb.

Po stránce myšlenkové byl Anatole France v mnohém dědic Montaigneův, Voltairův a Diderotův, jako umělec byl jedním z mistrů vytříbené francouzské prózy. V jeho rozsáhlém díle se odráží mimořádná knižní erudice, vývoj názorů filozofických i politických a umělecký tradicionalismus. Jeho světový věhlas byl v roce 1921 stvrzen Nobelovou cenou za literaturu.

Anatole France zemřel ve věku 84 let dne 12. října 1924 na statku La Béchellerie u města Tours. Pořad vysíláme při příležitosti 90. výročí jeho úmrtí.


Účinkují: Jiří Hromada a Igor Bareš

Připravil: Petr TurekRežie: Vlado Rusko

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby