Alfred de Musset: Lorenzaccio

Co všechno ospravedlní pomsta? A co udělá se svým vykonavatelem? Aby získal důvěru tyrana, podílí se Lorenzo na jeho zločinech. Historická freska z renesanční Florencie a manifest francouzského romantismu. On-line k poslechu do pátku 5. května 2017.

K tomuto záznamu už sice nemáme autorská práva, na webu Hry a četba ale najdete další zajímavé audioknihy a dokumenty.

Lorenzo de Medici se rozhodne zbavit Florencii tyrana. Aby získal jeho důvěru, podílí se na jeho krutostech, organizuje pro něj večírky, dělá mu důvěrníka a kuplíře. Z Lorenza se stává Lorenzaccio. Nasazená maska se zadírá do kůže. Prostředky se mění v cíl a ten skutečný se ztrácí v nedohlednu. Ani jeho dosažení nepřináší úlevu.

Plakát Alfonse Muchy k prvnímu uvedení hry Lorenzaccio v roce 1896 v divadle Sarah Bernhardt

Lorenzaccio (hanlivá přezdívka hlavního hrdiny) má v dramatickém díle Alfreda Musseta výjimečné postavení. I když v době vzniku, v roce 1834, tomu nic nenasvědčovalo. Kritiky byly vlažné a divadelního uvedení se autor za svého života nedočkal. Adaptaci jeho bratra Paula, kterou připravovalo divadlo Odéon v roce 1863, zakázala cenzura druhého císařství. Teprve v roce 1896 hru v další úpravě nasadila do repertoáru svého divadla Sarah Bernhardtová a zahrála si i titulní roli. (Plakát k tomuto představení vytvořil Alfons Mucha.) To výrazně ovlivnilo inscenační praxi i chápání této postavy. Dokonce ještě v roce 1927, když Comédie-Française nastudovala původní verzi, hrála hlavní roli žena. A tak by se dalo říct, že hru skutečně objevila až inscenace Jeana Vilara v Théâtre national populaire s Gérardem Filipem.

Lorenzaccio je romantické drama se vším všudy: vnitřním svárem hlavního hrdiny, apoteózou svobody i tragickým vyústěním. I v této hře, jejíž námět pochází od George Sandové, v historické fresce z renesanční Florencie ovlivněné občanskými problémy druhého císařství roku 1834, je to především velmi osobní zpověď dítěte svého věku. 

Osoby a obsazení: Alessandro de Medici (Bohumil Záhorský), Lorenzo de Medici (Jaromír Spal), Cosimo de Medici (Václav Švorc), kardinál Cibo (Vladimír Leraus), Sire Maurizio (Karel Houska), kardinál Valori (Oldřich Lukeš), Giuliano Salviati (Oldřich Šmalcl), Filip Strozzi (Karel Pavlík), Petr, jeho syn (Soběslav Sejk), Tomáš, jeho syn (Vladimír Brabec), Leon, převor (Josef Patočka), Robert Corsini (Viktor Očásek), Pallo Ručelai (Karel Beníško), Acciaiuoli (Jiří Hurta), Francesco Pazzi (Martin Raus), Vetori (Antonín Kandert), Giomo (Rudolf Široký), Maffio (Josef Chvalina), dvorní dámy (Lída Otáhalová a Milena Horutová), důstojník (Rudolf Pellar), kupec (Josef Beyvl), zlatník (Vladimír Hlavatý) a další

Překlad: Karel Kraus
Rozhlasová úprava a režie: Přemysl Pražský
Hudební improvizace: Miroslav Kefurt a Zdeněk Pitter
Dramaturgie: Josef Hlavnička

Natočeno v roce 1960.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio