Albert Camus: Mor. Trojan, Němec, Hartl a další v dramatizaci slavného filozofického románu

Lékař Bernard Rieux najde před svou ordinací mrtvou krysu. V následujících dnech začnou krysy houfně vylézat ze svých děr a kanálů a umírají na chodníku. Brzy se příznaky podivné epidemie objeví i u lidí. Rieux se jako první setkává s případy onemocnění morem, ale jeho varování nikdo nebere vážně. Teprve když mor propukne v plné síle, městská rada město hermeticky uzavře – nikdo nesmí ven a nikdo nesmí dovnitř. Epidemie zatím mění celou společnost, jedni zatracují boha, druzí ho nacházejí, jedni rabují, další pomáhají… Doktor Rieux a skupina jemu blízkých, velmi rozmanitých lidí začíná svůj boj proti moru.

Účinkuje Ivan Trojan|foto:Český rozhlas

Druhé románové dílo Alberta Camuse (po Cizinci z roku 1942) okamžitě získalo věhlas a mimo jiné i Cenu kritiků. Jeho děj zasadil autor do alžírského města Oran. Znal ho důvěrně ze svých pobytů a byla mu známá i historie zdejší cholerové epidemie. Ta zabila krátce po francouzské kolonizaci v roce 1849 většinu obyvatel města. Camus přesadil děj do roku 1940. To možná přispělo k tomu, že román byl často zjednodušujícím způsobem vykládán jako zpodobnění vichistického kolaborantského režimu, či přímo fašismu a odporu proti němu. „Boj s morem není dobojován, protože ho nosíme stále v sobě,“ poznamenal autor na závěr knihy a je na každém z čtenářů, s čím konkrétně si mor spojí.