Africké hrdinky. Stovky let tradované pověsti neznámého kontinentu
Na jejich odvaze stála sláva celé země: nesmlouvavé Dahomejské Amazonky
Kurážné ženy ze západoafrického království Dahomé naháněly hrůzu všem nepřátelům, postrachem byly především evropským kolonistům. Svou silou, chrabrostí a odhodláním připomínaly antické Amazonky. Dahomejské Amazonky se staly nejslavnějšími hrdinkami vojenské historie. Fascinovaly první evropské cestovatele, kteří tvrdili, že si uřezávaly pravé prso, aby se jim lépe střílelo z luku.
Původ nejasný, sláva věčná
O jejich původu existují dvě verze. Jedni tvrdí, že první Amazonky se objevily už v sedmnáctém století, s počátky Dahomejského království na jihu dnešního Beninu. Prý se původně vyznamenaly lovem slonů a první dahomejský král Ouégbadja je naverboval do své gardy.
Jiná verze pochází z počátku osmnáctého století, z doby panování krále Agadji, který angažoval skupinu ženských válečnic z důvodu nedostatku válečníků.
Panovník Ghézo vytvořil z Amazonek počátkem devatenáctého století osobní oddíl ke své obraně. K tomu potřeboval spolehlivé a oddané ochránce. Vykoupil tedy z otroctví ženy, které měly menší cenu než statní muži, a nabídl jim budoucnost královských strážkyň a válečnic.
Úcta vykoupená disciplínou
Amazonky se staly nedílnou součástí dahomejské armády, v případě vojenského konfliktu statečně bojovaly v prvních řadách. Jejich úcta a vážnost byla vykoupena tvrdou disciplínou. Adeptky Amazonek musely být panny, během své vojenské služby zachovávaly cudnost jeptišek. Každý smilostný prohřešek byl trestán smrtí obou provinilců. Jedině král si mezi nimi mohl vybrat manželku.
Když k vojenským záměrům království přestaly Amazonky z řad otrokyň stačit, rozšířily jejich oddíly svobodné ženy. Těchto neohrožených vlastenek přibývalo zejména v dobách bezprostředního ohrožení. Byly odhodlané položit za svou vlast i život, s nepřáteli neměly slitování.
Drtivá francouzská porážka a ponížení
Po mnoha slavných vítězstvích se nakonec dostavila fatální porážka: první a druhá dahomejská válka. Amazonky se statečně bránily oddílům plukovníka Alfreda Doddse, nicméně jeho armáda měla lepší technické vybavení a zvítězila.
Král Béhanzin byl zajat a deportován ze země, území Dahomejského království zabrala Francie, na věrné královy bojovnice čekalo neskutečné ponížení.
Oddíly Dahomejských Amazonek byly rozpuštěny a násilím převezeny do Paříže, kde se staly jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí tzv. výstavy divochů, která měla představit méněcenné rasy francouzské koloniální říše. Poslední Dahomejská Amazonka, Nawi, zemřela v roce 1979, bylo jí sto let.
Hrdinky videoher i vzory afrických feministek
Výjimečný osud, bezpříkladná odvaha a oddanost Dahomejských Amazonek jsou dodnes respektovány. Příběhy těchto žen, které tvořily slavné dějiny dnešního Beninu, jsou předávány z generace na generaci a inspirovaly i mnohé tvůrce. Staly se mj. předobrazem novodobých hrdinek akčních filmů a počítačových her i afrických feministek.
Související
-
Moderní afričtí dionýsové. O antice a afrických divadlech bez předsudků
Mezi dvěma kontinenty se bude pohybovat Lucie Němečková. Spolu se svými hosty se zamyslí nad vztahy mezi africkým a antickým divadlem.
-
„Otevřete okna, ten černoch páchne.“ Nakolik otrokářský rasismus zmutoval do dnešní doby?
Máme vždy dost respektu také pro druhé? I pro ty, kteří se od nás liší? Třeba barvou kůže?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.