Africké hrdinky. Stovky let tradované pověsti neznámého kontinentu

Angolská královna Žinga. Talentovaná diplomatka, která přijala křesťanství

21. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ngola Mbandi Nzinga Bandi Kia Ngola: angolská královna Žinga
0:00
/
0:00

Diplomatka. Vojevůdkyně. Vladařka. Třicet let určovala dějiny dnešní Angoly, stala se národní hrdinkou a symbolem afrického boje proti kolonizaci. Její skutečné jméno zní Ngola Mbandi Nzinga Bandi Kia Ngola a znamená „královna, jejíž šíp dosáhne vždy cíl“. Říká se jí ale Žinga.

Byla dcerou Ngoly Kilvanžeho, vládce království Ndongo na severu dnešní Angoly. Narodila se koncem šestnáctého století, kdy její otec vedl válku proti portugalským kolonizátorům. Když Ngola Kilvanže padl v roce 1617 do portugalského zajetí a byl v Luandě sťat, Žinga byla nucena s Portugalci vyjednávat.

Jednání s portugalským guvernérem Joao Correia de Sousem nebylo snadné, ale nakonec skončilo dohodou. Žinga souhlasila, že vrátí portugalské zajatce, když Portugalci vrátí všechny otroky vyvezené z Luandy do Brazílie.

Zrodila se diplomatka, jejíž schopnost vyjednávat se stala legendou.

Žinga moc dobře věděla, jak důležité je poznat svého nepřítele. Myslela vždy o krok dál než její soupeř. Když ji vmanipulovali do konverze, přijala křest s tím, že společná víra se jí může hodit v příštích vyjednáváních s Portugalci.

Válka proti otroctví

Když Correiu de Sousa vystřídal nový guvernér, s nímž byla dohoda těžší, Žinga zahájila ofenzivu: vedla psychologickou válku, přijala uprchlíky z portugalských území, využívala propagandu, útočila v době malárie... A Portugalci zuřili, protože je porážela žena!

Po nizozemsko-portugalské válce o otroky se Žinga rychle zorientovala a uzavřela s Portugalci smlouvu. Stala se jejich spojencem a suverénně vládla až do 17. prosince 1663, kdy zemřela.

Na konci života se svěřila misionářskému zpovědníkovi: „Myslíte, že jsem byla šťastná za neustálého řinčení braní, krveprolití a krutosti? To vaši lidé, Evropané mě k tomu přinutili. Sebrali mně zemi, oloupili mé království a naše lidi chtěli uvrhnout do otroctví. Copak jsem jim to mohla dovolit?“

Ikona nezávislolsti. Dodnes

Litovala jen, že po sobě nezanechala dědice. Její příběh však žije dodnes. Stal se součástí kulturní identity všech Afričanů. Její sochy se tyčí v mnoha angolských městech. O jejím životě bylo napsáno mnoho knih, vzniklo několik filmů a komiksů.

Dá se říct, že také díky ní jsou v angolské společnosti ženy dnes viditelně zastoupeny v armádě, policii, ve vládě, veřejném i soukromém sektoru. Žinga je panafrickou ikonou nezávislosti a inspirací mnoha žen.

autoři: Lucie Němečková ,
Spustit audio

Související