Africké hrdinky. Stovky let tradované pověsti neznámého kontinentu

Nandi čili rozkošná. Dívka prostého původu vyvolala nenávist, která zničila jejího syna

14. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Africká žena

Mateřskou lásku, která se jí stala osudnou, ztělesňuje Nandi. Matka kontroverzního jihoafrického bojovníka Šaky z devatenáctého století, jemuž se přezdívá černý Napoleon. V dětství se snažila svého syna uchránit ponížení. Nedokázala však zkrotit démony, jež ho ovládly v dospělosti, a sama se stala obětí synovy bezohlednosti a tyranie.

Náčelník Senzangakona hledá pátou ženu

V oblasti dnešní provincie KwaZulu-Natal, mezi Dračími horami a pobřežím Indického oceánu, si od konce osmnáctého století menší kmeny podrobovaly slabší sousedy a náčelníci zakládali královské dynastie, s nimiž ovládali velká území.

Počínal si tak i náčelník Šaka z malého kmene Zulu, z něhož se díky jeho vojenským schopnostem stal mimořádně silný africký stát, který úspěšně vzdoroval evropské koloniální expanzi.

Asi dvoutisícovému klanu Zuluů vládl náčelník Senzangakona. Měl čtyři ženy, ale žádná mu nedala mužského dědice. Proto se rozhodl, že si najde novou ženu.

Uspořádal velkou slavnost a pozval na ni všechny mladé dívky. Jeho pozornost upoutala během rituálu svádění, tance zvaném „matchocho“, půvabná tanečnice. Byla to Nandi, což znamená rozkošná, dcera pastýře z kmene Landeni z druhé strany údolí.

Brzy ráno čekal Senzangakona u cesty, až se po slavnosti bude Nandi vracet s ostatními děvčaty do své vesnice. Vylákal ji do ústraní a naléhal, aby se poddala jeho touze. Nandi ho odmítla. Moc dobře věděla, že kdyby otěhotněla před svatbou, čekala by ji smrt stejně jako celou její rodinu. Takový byl zákon.

Kýžený dědic Šaka budí závist

Jenže Senzangakona byl vytrvalý. Slíbil Nandi, že si ji vezme za ženu, takže nakonec souhlasila a setkala se s ním o samotě.

Uběhlo několik týdnů a Nandi zjistila, že čeká dítě. Senzangakona dodržel slovo a chystala se svatba. Chtěl si Nandi vzít co nejdříve, než na ni těhotenství začne být vidět.

V souladu s tradicí Nandi porodila v domě svých rodičů. Přivedla na svět kýženého dědice a ten dostal jméno Šaka. Narodil se v roce 1785.

Nandi se stala protežovanou manželkou. Senzangakona jí věnoval prostorný dům, plno sloužících, stádo krav a koz i všechen svůj volný čas, čímž vzbudil žárlivost ostatních manželek. Nandi tomu nevěnovala velkou pozornost, radovala se ze svého syna. Když Šakovi vyrostl první zoubek, vzala ho ke kouzelníkovi a ten mu předpověděl výjimečný osud.

Jenže Nandino štěstí netrvalo dlouho. Také dvě další spolumanželky přivedly na svět chlapce a protože pocházely z královské linie, požadovaly, aby Senzangakona Šaku vydělil. Když nepomohla kouzla, uchýlily se ke lsti. Roznesly, že Nandi byla už těhotná, když se s ní Senzangakona oženil. Toho se konečně skutečně zalekl a Nandi zapudil.

Zhoubný vliv šikany (zatvrzené srdce)

Ocitla ve vyhnanství uprostřed své vlastní rodiny. Před šikanou se snažila beznadějně ochránit aspoň svého syna. Šaka reagoval tím, že se uzavřel sám do sebe. Cvičil svoje tělo, aby zesílilo, ale zatvrdila se i jeho duše. Nakonec se Nandi rozhodla odejít. Azyl našla u krále Dingisvaja na území Natalu.

Dingisvajo zařadil patnáctiletého Šaku do vojenského oddílu. Statný chlapec se brzy vyznamenal svou obratností i organizačním duchem. Za jeho válečné úspěchy si ho Dingisvajo velmi oblíbil. Jeho krutost vůči poraženým přehlížel.

Když v roce 1816 zemřel Šakův otec Senzangakona, nastoupil na jeho místo jeden z jeho synů, Sigujana. Dingisvajo si však přál, aby kmeni Zuluů vládl Šaka. Poslal ho tedy zpečetit jeho osud.

Šaka stanul v čele Zuluů. Založil novou vesnici, kterou pojmenoval Bulavajo, rozšířil stáda dobytka, ale hlavní pozornost věnoval armádě. Okolní klany postupně připojoval ke své říši. Ve dvacátých letech sahal jeho vliv od Kapské provincie na jihu až k území dnešního Malawi na severu, od břehů Indického oceánu až hluboko do vnitrozemí k poušti Kalahari.

Jedni v Šakovi viděli polovičního boha, druzí tyrana. V hrdinném bojovníkovi se probudil démon.

Šaka začal být nedůvěřivý, obával se o svůj život, každý sebemenší náznak nepřátelství řešil popravou. Byl paranoidní, nevyzpytatelný. Nikdo nad ním neměl moc, ani jeho matka.

Šaka zabil Nandi, vlastní matku

Nandi brala synovo chování jako daň za lidskou zlobu, jíž byl v dětství vystaven. Doufala, že ho změní láska. Šaka se oženil s mladší sestrou krále Dingisvaja, Noliwe. Když však Noliwe otěhotněla, Šaka obrátil svůj hněv i proti ní a zabil ji. V té chvíli Nandi pochopila, že jejího syna nic nezastaví.

Příště již neváhala a před smrtí uchránila další ženu, která čekala Šakovo dítě. Když se dítě narodilo, Nandi se rozhodla, že ho sama vychová. Před Šakou ho vydávala za potomka své přítelkyně. Podezřívavý Šaka však dítě ve spánku zardousil a obořil se na svou matku: „Proč za každou cenu chceš, abych zplodil dědice? Žádná žena se nesmí protivit mé vůli, i kdyby to byla moje vlastní matka!“ Šaka Nandi surově napadl a nakonec jí vrazil do hrudi dýku. Tak zemřela Nandi, v srpnu roku 1827.

Nandi byla všemi oblíbená pro svoji laskavost, kterou dokázala zahladit synovy výstřelky. Avšak po podrobnostech její smrti se neodvážil nikdo pátrat.

Totální rozklad osobnosti

Nandina smrt spustila další poryv Šakova teroru. Kdo náležitě netruchlil, toho dal Šaka popravit. Lidé si ze strachu na veřejnosti sypali do očí písek, aby jim tekly slzy. S mrtvou Nandi dal Šaka zaživa pohřbít stovky dívek.

Celý rok nesmělo být zaseto a sklizeno obilí. Veškeré mléko muselo být hned po nadojení vylito. Zakazovaly se sexuální styky mezi manželi. Každá těhotná žena i její manžel byli popraveni. Byla dokonce pozabíjena i telata, aby si prý i dobytek uvědomil, co znamená ztráta matky.

To byl definitivní rozklad Šakovy osobnosti. Dál už nemohl ve své krutosti zajít. Byl zavražděn za záhadných okolností v září 1828.

Popkulturní stopa

O jeho smrti vypovídá např. drama guinejského autora Seydou Badiana Šakova smrt z roku 1963. V roce 1925 spisovatel Thomas Mofolo vydal v jazyce sesotho román Šaka, který Edouard Glissant prohlásil za vrcholný černošský román a Leopold Sedar Senghor se jím nechal inspirovat k napsání stejnojmenné dramatické poémy.

Fascinující život legendárního hrdiny poskytl námět také filmovým a televizním tvůrcům, o Šakovi vznikl dokonce i muzikál.

autoři: Lucie Němečková ,
Spustit audio

Související