Adam Votruba: Arizace
Do úřadovny nacistického velitele českého města vtrhne muž, který se představí jako říšský inspektor. Přichází vykonat kontrolu nad průběhem procesu arizace, tj. předání židovského majetku do árijských rukou. Až do tohoto bodu působí hra jako historizující dílo na téma nacistického teroru v Protektorátě Čechy a Morava. Ale požadavky inspektora jsou za hranicí možného... Hru s Miroslavem Táborským, Andreou Elsnerovou a Jaroslavem Pleslem poslouchejte on-line do 19. února 2018.
Říšský inspektor žádá arizovat i židovské hřbitovy. Od tohoto absurdního požadavku se odvíjí groteska, v níž se mezi skutky kolaborace a služební horlivosti zableskne i jiskra odboje. Ta je ovšem vykřesaná z naprosto nečekaného zdroje.
Autor jednoaktové grotesky, která získala ocenění v soutěži Cena divadelní kritiky v roce 2015, pracuje s motivem domýšlení politické ideologie až do absurdních důsledků.
Adam Votruba je historik a etnolog. Je autorem několika odborných i populárně naučných knih a přispěvatelem kulturně-politických internetových i tištěných periodik. Systematicky se věnoval otázce zbojnictví jakožto zvláštní formě primitivního sociálního protestu, která je příznačná pro tradiční venkovské společnosti v předkapitalistické éře.
Osoby a obsazení: Velitel (Miroslav Táborský), Sekretářka (Andrea Elsnerová) a Inspektor (Jaroslav Plesl)
Rozhlasová úprava: Adam Votruba
Dramaturgie: Alena Zemančíková
Režie: Apolena Novotná
Nejposlouchanější
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
