Adalbert Stifter: Planina. Mladík z horské vesnice se po dlouhých cestách navrací domů
Planina je úvodní částí rozsáhlejší Stifterovy prózy Horní Planá. Příběh zde ustupuje lyrickému líčení horské planiny uprostřed divoké přírody. Právě zde nachází útočiště a místo pro své fantazie malý pasáček ovcí a koz. V dalších kapitolách prózy už jako mladík z hor odchází a po letech strávených na cestách se do rodného kraje znovu navrací. A právě této krajině autorova dětství je próza Horní Planá lyrickým vyznáním… Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Adalbert Stifter je rodák z Horní Plané na Šumavě. Byl rakouským autorem, stejně jako Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský nebo Božena Němcová, k nimž generačně přináleží. Stifterovo dílo však s dílem českých obrozenců nespojujeme. Důvod je prostý – psal německy. Soužití Čechů a Němců nikde ve Stifterově díle není pojednáno jako konfliktní, on sám je také tak nikdy necítil. V tom se od svých literárních vrstevníků českého jazyka ovšem lišil.
Adalbert Stifter se věnoval malířství a později literatuře, živil se však jako učitel, později se stal vrchním inspektorem rakouských národních škol v Linci.
Básnické i malířské dílo Adalberta Stiftera má společný základ – pozitivní vztah k zobrazované skutečnosti jako k celku. Jsou-li ve skutečnosti rozpory a rozdíly, Stifter věnuje stejnou pozornost malému i velkému, věnuje se stejně postavám a ději jako prostředí a okolnostem. Není romantickým rozervancem, ale není ani realistickým pozorovatelem oddělujícím obecné od zvláštního. Jeho základní etický princip je bázeň Boží a víra v přirozené uspořádání světa.
Literární dílo Adalberta Stiftera je v celém časovém rozsahu v podstatě jednotné a velmi rozsáhlé. Výraz epická šíře je zde více než na místě. Uvést ukázku s uzavřeným dějem je téměř nemožné. Proto do vltavské Povídky vybíráme pouze část rozsáhlejší prózy v překladu Anny Siebenscheinové.
Související
-
Samota. Povídání o Šumavě se spisovatelem a churáňovským meteorologem Romanem Szpukem
Šumavský samotář Roman Szpuk tráví hodně času v šumavských lesích, které mu mimo jiné byly inspirací k sepsání knihy s názvem Klika byla vysoko.
-
Karel Steigerwald: Šumava patafyzická. Neobyčejné báje a pověsti o životě malíře Petra Faltuse
Karel Steigerwald vystihl ve svých textech s mimořádným citem ducha prastarých šumavských vyprávění a proměnil je v rozjařené patafyzické hrátky.
-
Petr Placák: Duch Velkého Javoru. Letní putování k vrcholu hory v česko-německém pohraničí
Fascinující cesta šumavskou přírodou s přítelkyní Marií probouzí intenzivní pocity porozumění i naprostého odcizení. Povídka je z knihy Cestou za dobrodružstvím.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
