Adalbert Stifter: Paměti mého praděda. Životní příběh prvního šumavského lékaře
Život a dílo rakouského spisovatele Adalberta Stiftera (1805-1868) jsou pevně spjaty s Šumavou. Jeho citlivé pero dokázalo úchvatně líčit krásy i taje šumavské přírody, autor uměl jako rozený malíř líčit proměny kraje s postupujícími ročními obdobími. Osudy lidí zasazených do prastarého rámce monumentální přírody nabývají leckdy až heroických rysů. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V novele s názvem Paměti mého praděda (1841, rozšířená verze 1847), která patřila k nejmilejším autorovým pracím, se Stifter vrátil dávno minulých časů: při návštěvě matky najde v šumavském domě deník svého pradědečka, prvního lékaře rodného šumavského kraje. Text je po motivické stránce spjat s většinou autorovy tvorby: s Vesničkou na pláni ji pojí vzpomínky na dětství, se Hvozdem líčení vznešené krásy rodných šumavských lesů, s románem Pozdní léto líčení růstu osobnosti. Poslední autorská redakce pak svým úsilím o klasickou formu přibližuje toto dílo nejrozsáhlejšímu Stifterovu dílu, historickému románu Vítek.
Ke konci života Stifter tuto novelu přepracovával v dvoudílný román, který však dovedl jen do poloviny. Na poslední stránce rukopisu poznamenal vydavatel Stifterovy pozůstalosti tato slova: „Zde básník zemřel.“
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Jan Štifter: Světlo z Pauliny. Příběh o ztrátě domova a vykořenění
-
Hedvika. Můžete mít mladší rodiče, než jste vy sami? Poslechněte si parodii Karla Poláčka!
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka