9. března 2012
Riccardo Tesi & Banditaliana: Madreperla
Ke globálně nejrozšířenějším hudebním nástrojům patří akordeon. Má řadu konstrukčních variant i lokálních mutací. V Itálii je velmi populární malý knoflíkový akordeon, jemuž se říká organetto, tedy malé varhany. Jedním z nejrespektovanějších mistrů tohoto nenápadného, ale velmi všestranného nástroje je Riccardo Tessi, vynikající znalec italských regionálních tradic a hráč s velkým mezinárodním kreditem.
V průběhu své více než třicetileté dráhy Tessi zkoumal paralely mezi akordeoovými styly z dalších evropských zemí, působil například v triu s francouzským názvem Trans-Europe Diatonique, jehož dalšími členy byli akordeonisté z Baskicka a Anglie.
V současné době je jeho hlavním projektem skupina Banditaliana, kterou založil roku 1992. Její poslední album, Madreperla, Perleť, Tesiho zachycuje tentokrát nikoli jako instrumentalistu vracejícího se k italským regionálním kořenům, což dělával na svých dřívějších albech, ale jako nápaditého a všestranného písničkáře.
Mausette
Fiori Di Neve
Písně z alba Madreperla jsou velmi pestré – je tu nahrávka inspirovaná romským kočovným životem, skladba Turkese se zřetelnou tureckou příchutí, i instrumentální nahrávka Kafkaffe s výraznou rolí klarinetu, inspirovaná židovským stylem klezmer.
Kafkaffe
Madreperla
Album Madreperla italského akordeonisty Riccarda Tesiho vyšlo loni, ke 150letému výročí vzniku jednotné Itálie, dříve rozdrobené na menší územní celky – přičemž jižní část země včetně Sicílie byla pod dlouho trvající španělskou nadvládou. Tesi album koncipoval jako protilátku vůči pesimismu, vyplývajícímu ze současných hospodářských problémů země. V úvodní skladbě alba, Origami, se k Tesimu ve zpěvu přidává velmi talentovaná italská písničkářka Maria Pierantoni Giua.
Origami Turkese
Sciurausci
Ali Virtuali
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Riccardo Tesi
Nejposlouchanější
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.