29. 9.
Sophie Hunger - 1983
I když vlastí zpěvačky Sophie Hunger je Švýcarsko, své dětství strávila jako dcera diplomatů v cizině, především v Anglii i Německu. Anglická průprava se promítla i do její tvorby: v písních, které píše, převládá angličtina, typicky anglická emotivní zdrženlivost i unikátní smysl pro humor. Zatímco její předešlé album Mondays Ghost obsahovalo především komorní skladby s akustickým doprovodem, na její letošní novince 1983 se už objevuje elektronika i hutnější zvuk. Tuto změnu si vyžádala i závratně stoupající popularita zpěvačky, která se v uplynulém roce přesunula z klubů na podia velkých festivalů. Letos v létě patřila k překvapením tuzemského festivalu Colours of Ostrava a v pátek 1. října ji mohou vidět její pražští fanoušci v paláci Akropolis.
Leave Me With The Monkeys
Lovesong To Everyone
Sophie Hunger zpívá celkem ve čtyřech evropských jazycích: anglicky, francouzsky, německy, i ve švýcarskoněmeckém dialektu. Na své letošní album 1983 zařadila i coververzi hitu francouzské zpěvačky Francoise Hardy, Le Vent Nous Portera, což byla jedna z oblíbených písní jejího dospívání.
Le Vent Nous Portera
Citylights Forever
Název alba 1983 není narážkou na satirický román britského spisovatele George Orwella 1984, ale letopočet, který má pro zpěvačku prvořadou důležitost, je to totiž rok jejího narození. Sophie Hunger střídá ve stejnojmenné písni dvě polohy, urgentnost i intimitu, a její zpěv, tentokrát v němčině, kouzelně podbarvuje trombon, nástroj který už od počátku dotváří image její doprovodné skupiny. Titulní skladbu svého nového alba bude jistě zpívat i na svém koncertě v Praze, tento pátek 1. října v paláci Akropolis.
1983
Your Personal Religion
Breaking The Waves
D'Red
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Sophie Hunger
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.