140 let divadla v Plzni
Počátky profesionálního divadla v Plzni jsou spjaty se zakladatelskou osobností Pavla Švandy ze Semčic, jenž 1. listopadu 1865 představením Romea a Julie zahájil soustavný provoz českého divadla. Hrálo se v první plzeňské divadelní budově, která byla zbourána v roce 1903, po otevření nového - dnešního Velkého divadla.
Pavel Švanda ze Semčic řediteloval v Plzni s přestávkami celkem patnáct sezon. Nejvýznamnější postavou v historii plzeňského divadla ovšem zůstává legendární ředitel Vendelín Budil, herec, režisér a také výtvarně a jazykově zdatný umělec. Jeho nejdelší ředitelská éra v létech 1902-1912 byla spjatá už s novou divadelní budovou a s moderními inscenačními postupy, vyžadujícími stálý soubor.
V životě divadla se vždy bezprostředně odrážel stav společnosti: bylo zasaženo hospodářskou krizí, povzbuzovalo lidi ve válečných letech, truchlivé časy posledních let 2. světové války odráželo svým "Nehraje se". V květnu 1945 oslavilo osvobození Prodanou nevěstou. V 50. letech 20. století bylo ideologizováno v duchu tehdejšího oficiálního komunistického kánonu, v roce 1953, kdy v Plzni došlo k protirežimním bouřím, se jeho členové angažovali jak na straně protestujících škodováků, tak na straně vládnoucí moci. Jeho herci se účastnili strhávání Masarykovy sochy. Také tu ale vyrostly velké režijní, choreografické a dirigentské osobnosti, které tu formovaly svůj umělecký styl a názor. V době normalizace byla zvláště plzeňská činohra pro své publikum místem, kde se v nápaditě a s velkou erudicí vybraných titulech hrálo o lidské důstojnosti a svobodě, na nevšedních úkolech tu vyrostli vynikající herci. Většina jich také spolupracovala s rozhlasem a jejich umění je zaznamenáno v množství rozhlasových her. Po roce 1995 se podařilo rozvířit hladinu českého inscenačního umění plzeňské opeře.
Oslava 140 profesionálních let ve Velkém divadle nebyla nakašírovanou estrádou, jaké jsme v poslední době viděli okolo udílení různých cen v televizních přenosech. Herec a šéf činohry Pavel Pavlovský večer moderoval věcně a ke konci i s komediantským švihem, s nímž zadával na jevišti úkoly primátorovi i s hejtmanem, a aniž by se sebeméně stylizoval do role baviče, rozesmál spolu s publikem i svého ředitele Jana Buriana. Cenu Vendelína Budila při té příležitosti obdržely herečky Monika Švábová a Zorka Kostková a herec, dramatik a režisér Antonín Procházka. Čestné členství Divadla J. K. Tyla v Plzni bylo uděleno dramaturgovi a režisérovi Miroslavu Doutlíkovi, který v 60. letech 20. století výrazně formoval plzeňskou operetu směrem ke stylu moderního hudebně zábavného divadla - říkalo se, že tehdy nejlepšího v republice. Silným zážitkem večera byla ovšem i vystoupení někdejších členů divadla, pěvců i tanečníků. Jejich lidská přítomnost na jevišti, na němž už nestávají jako umělci, byla připomínkou pomíjivosti divadelního kumštu i jeho věčné svůdnosti navzdory všem nebezpečím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
