100. výročí úmrtí spisovatele Karla Maye
Byly doby, kdy Karla Maye znal každý německý kluk. Spisovatel ze saské části Krušných hor slaví letos dvojnásobné kulaté výročí, zemřel 30. března 1912, a narodil se v roce 1842, tedy před 170 lety.
Dnes už Karl May tak populární jako kdysi není, přesto zůstává nejprodávanějším německým spisovatelem všech dob. Jen v němčině dosáhly jeho povídky a romány celkového nákladu více než 100 miliónů knih a přeloženy byly do 40 jazyků. O odkazu tvůrce hrdinů Vinetoua a Old Shatterhanda, Hadži Halefa Omaar a Kara Ben Nemsiho pečuje Muzeum Karla Maye v saském Radebeulu u Drážďan. Na sbírky a program Muzea se zeptala Maria Hammerich-Maier tiskového mluvčího André Köhlera: „Jsme na zahradě Muzea Karla Maye před vilou Bärenfett, starým dřevěným srubem, a v přední části zahrady stojí vila Shatterhand, tak ji nazval sám Karel May, protože se s touto postavou ztotožnil. Karel May zde bydlel od roku 1896 až do své smrti v roce 1912. Mezi oběma domy je nový objekt nazvaný podle Vinetouovy sestry Nšo či vila Krásný den. A krásný den zde u nás v muzeu mají mít především nejmladší návštěvníci, proto jsou zde dvě hory: hora zlatých zrn, kde děti mohou objevit různé poklady, a hora obrazů, v níž jsou schované obrazy z titulních listů šesti děl Karla Maye v původním zeleno-zlatém provedení.“
Jako průvodce cestou plnou zážitků nečeká děti každou neděli v 11.00 hodin nikdo jiný než sám Old Shatterhand. Etnografická výstava o severoamerických indiánech ve vile Bärenfett ze zakládá na sbírce, kterou přivezli Karel May a jeho manželka Klára ze svých cest. Předměty, prezentované před kulisou rekonstruovaných indiánských obydlí, sugerují živou představu o světě indiánů, návštěvníka však překvapuje ještě jedna podrobnost: „Když vstoupíte do vily Bärenfett, uvidíte na stěnách slova psaná česky. Protože občané České republiky a Slovenska patří už celá desetiletí mezi časté hosty muzea. Za časů NDR přicházela jedna třetina všech návštěvníků z těchto zemí.“
Karel May je vedle německy mluvících zemí nejznámější právě ve slovanských zemích. Vztahy spisovatele k slovanským národům zkoumala Literární společnost Karla Maye, která sídlí rovněž v Muzeu Karla Maye, a výsledky zveřejnila ve svazku 143 své spisové řady. Karel May se zdržoval opakovaně i v Čechách, mimo jiné v Sokolově a lázních Jáchymově. Jeho povídka Vánoce vznikla dokonce z větší části během pobytu v okolí města Ústí nad Labem. Mezi ilustrátory, kteří vyzdobili jeho knihy, patřilo několik českých umělců, například Zdeněk Burian. Nějakou dobu bylo dílo Karla Maye u sousedů dokonce známější než doma, vzpomíná ředitel muzea René Wagner:„Jsem toho dobovým svědkem. V roce 1967 jsem jel do Prahy, abych se podíval na film Old Surehand – s českými titulky. V Praze jsme byli nadšeni množstvím reklamních předmětů k tomuto filmu, od záložek až po pohlednice.“
Ve vile Shatterhand je možno zahlédnout vedle výstavy o Karlu Mayovi také rekonstrukci jeho pracovny a knihovny s původním vybavením. Vrcholné události programu Muzea Karla Maye budou probíhat na jaře a v létě: „V tomto roce budeme mít opět festival Karla Maye, týden před svatodušními svátky, tedy v květnu, a koncem června pak proběhne naše již tradiční indiánská slavnost pro děti.“
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.