Ztráty a nenálezy Paula Celana
Pásmo o životě a díle německy píšícího rumunského básníka, překladatele a prozaika židovského původu.
Paul Celan (původním jménem Paul Antschel), považovaný dnes za nejvýznamnějšího poválečného básníka německého jazyka, se narodil roku 1920 v Černovicích, hlavním městě východoevropského regionu Bukovina. Jeho matka, představitelka vzdělaných asimilovaných Židů, mu zprostředkovala německou kulturu a spisovnou němčinu jako mateřštinu.
V červnu roku 1942 byli Celanovi rodiče deportováni z černovického ghetta do koncentračních táborů v Transnistrii, kde zahynuli; Celan sám byl později nasazen do pracovního tábora. Po válce odešel do Bukurešti, kde poprvé veřejně publikoval.
V prosinci 1947 emigroval do Vídně a o rok později do Paříže, kde se definitivně usadil, věnoval se literární a překladatelské činnosti a stal se nositelem několika významných literárních cen.
V šedesátých letech propadal pochybnostem o vlastní básnické a lidské identitě a duševní chorobě, která byla příčinou jeho opakovaných pobytů na psychiatrické klinice. 20. dubna roku 1970 ukončil svůj život skokem do řeky Seiny.
Počáteční Celanova tvorba stojí ve znamení pozdního symbolismu. V Bukurešti vstoupil Celan do kontaktu se surrealismem, který jeho pozdější básnické dílo silně poznamenal; jeho poezie prochází radikální proměnou a postupně zcela opouští klasický vázaný verš.
Celanova poetika bývá tradičně označována jako hermetická, plná šifer. Tento dojem nesrozumitelnosti je vyvoláván radikální prací s jazykem, která se projevuje úsečnou zkratkovitostí, vytvářením neologismů a mísením významů a stylových vrstev.
Cílem Celanovy poezie je dovést básnickou řeč na samou hranici srozumitelnosti a poukázat na nemožnost vyslovení traumatizujícího prožitku šoa; jedná se o nejzazší a ve svém důsledku marný pokus dát holokaustem zmařenému básnickému slovu nový konkrétní výraz a obsah.
Český rozhlas Olomouc připravil v rámci vltavské programové řady Schůzky s literaturou pořad s názvem Ztráty a nenálezy Paula Celana. Toto literární pásmo o životě a díle německy píšícího rumunského básníka a překladatele židovského původu připravil literární vědec, básník, překladatel a autor tohoto článku. Účinkují v něm Tereza Richtrová a Petr Kubes. Dramaturgem a režisérem pořadu je Michal Bureš.
Účinkují:Petr Kubes a Tereza Vilišová
Připravil a slovem provází: Radek MalýRežie: Michal Bureš
Připravila Tvůrčí skupina Olomouc.
Nejposlouchanější
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Poslechněte si povídky Karla Šiktance Bílá Černoc a Sen o svatém Františkovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka