Zpátky do skutečnosti! Únikové hry jsou mezi Čechy mimořádně populární
Jste zavření ve sklepní místnosti a máte hodinu na to, abyste se dostali ven. Ke klíči se dostanete ale jenom pomocí vyřešení sekvence logických úkolů. Legendou pro vaši situaci je třeba druhá světová válka, stará pověst, nebo filmový příběh. Tak vypadá typická úniková hra, populární dnes v celé Evropě. Co stojí v online věku za popularitou této zábavy, kolik Čechů už jí propadlo a jaké herní možnosti nabízí?
Únikové hry se poprvé objevily v Japonsku v roce 2007 a rychle dostaly i svou evropskou variantu. Největší světová síť escape games má kolem 200 poboček, v Česku je „únikovek“ podle Tomáše Straky, provozovatele hry The Chamber, bezmála stovka a další se připravují.
Ty nejlepší z nich se pokoušejí o příběhovou linku založenou na geniu loci konkrétního prostoru. „Naši první hru jsme připravili v domě, kde jsme skutečně našli tajemnou schránku,“ říká Tomáš Straka.
Podívejte se na upoutávku k „únikovce“ Profesorova pracovna:
„Jednu hru máme na zámku v Čechticích,“ popisuje Pavel Krumpár z pražského ExitRoomu, který provozuje trojici her a také připravuje expanzi.
Čtěte takéProč hrát LARPy?!
„Podle legendy je tam ukryt zlatý poklad v tajné chodbě v útrobách zámku. „Úkolem hráčů je dostat se do 60 minut z vězeňské kobky, objevit zlatý poklad „zimního krále“ Fridricha Falckého a uniknout ze zámku do bezpečí dříve, než se krvelačná hraběnka vrátí z projížďky,“ zní základní legenda hry.
Hry začal se svými kolegy vytvářet – stejně jako Tomáš Straka – jako nadšený hráč, až posléze se pro něj stal obor podnikáním.
Hra 1945: Bombardování Prahy se odehrává v reálném bunkru:
Ačkoli je počátek únikových her spojený s počítačovými hrami, v době dominantní online zábavy se pojí – navzdory zařazování technologických inovací – spíš se šifrovacími závody, skautskými hrami, LARPy (live action role-playing hrami), hrami na způsob pevnosti Boyard a dalšími aktivitami, jejichž kouzlo tkví ve skupinovém sdílení offline zážitku.
Společně vytvářejí nové – navzdory přebíraným námětům často originální – podoby narativních struktur, založených na nedivadelním hraní rolí. V nich si hráči hrají pro vlastní potěšení z role, příběhu a fikčního světa v hmatatelných kulisách, ne pro diváky.
V Praze si také můžete zahrát hru The Chamber:
„Češi jsou kutilové a celá východní Evropa má zkušenost například s hrami z dětských táborů,“ říká o kořenech popularity únikových her v našem regionu hráč a recenzent her ze serveru SolvePrague Petr Hučík.
Pro něj a skupinu jeho kamarádů byla inspirací ke spuštění specializovaných stránek mimo jiné špatná úroveň jedné z prvních her, na kterou narazili. Chtěli dát vodítko ostatním. Dnes už hráli desítky únikovek a svoje zkušenosti sdílejí dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka