Známky budete moct tisknout i doma. Česká filatelie slaví 100 let od východu slunce nad Hradčany

12. červenec 2018

Letos vyšla speciální filatelistická edice, která připomíná výročí tisku prvních československých známek. Co se za 100 let změnilo? A jaká je budoucnost poštovních služeb?

První československé známky vytvořil Alfons Mucha. Dnes doba pokročila natolik, že se tvůrci známek můžou stát i nezkušení autoři a autorky. Alespoň to si myslí hosté filatelistického ArtCafé: Břetislav Janík, František Beneš a Pavel Fuksa.

Vysoká kvalita v porovnání s cizinou

V roce 1918 světlo světa spatřily dvě známky nového státu: Hradčany a Sokol v letu. Tehdy se ještě známky tiskly nechráněnou metodou knihtisku. Náročnější a hůře padělatelné známky se na trhu objevily až okolo roku 1920, kdy se na jejich tvorbě začali podílet rytci. František Beneš, člen Mezinárodní asociace filatelistických znalců a Mezinárodní asociace filatelistických novinářů, se domnívá, že česká známková tvorba si drží nadstandardní tiskařskou úroveň. Česká pošta podle něj stále dbá na výtvarné provedení známek a neupřednostňuje ekonomické faktory. „Průchod známek tiskárnou dnes může trvat jen jednu vteřinu. U nás ale se stále používají technologie, kde tisk známek může trvat až půl roku.“

Aflons Mucha: poštovní známka Hradčany

Jeho slova hrdě potvrzuje i Břetislav Janík, vedoucí Oddělení známkové tvorby České pošty: „České známky se svou vysokou kvalitou opakovaně vyhrávají mezinárodní ocenění. Nedávno jsme si přivezli prvenství, a to za hlubotiskovou i offsetovou známku.“

Nové motivy schvaluje komise

V průměru Česká pošta vydá čtyři nové motivy měsíčně. Setkáme se například se sériemi národní ptáci, umění, české vynálezy, tuzemské osobnosti, český design. O motivech poštovních známek rozhoduje námětová komise Ministerstva průmyslu a obchodu. Samotné výtvarné zpracování motivu pak podléhá souhlasu výtvarné komise, která je poradním orgánem generálního ředitele České pošty. Zmíněné komise dbají na to, aby motivy nebyly kontroverzní a splňovaly etická pravidla.

Populární známky, co nevyšly

Přesto se v letošním roce objevily na sociálních sítích motivy, které by schválení nezískaly, ale mezi mladou generací zabodovaly. Stál za nimi Pavel Fuksa, úspěšný a oceňovaný grafický designér, ilustrátor a tvůrce reklamních kampaní. Jeho neoficiální kolekce 16 známek před letošní prezidentskou volbou zkratkovitě zachytila kontroverzní výjevy ze života současné hlavy státu.

Mimo jiné se tím také otevřela debata, zda je v pořádku, že vzhled prezidenta na aktuálně vydávaných poštovních známkách neodpovídá realitě a hlavu státu výrazně přikrášluje. Višchni hosté se ve studiu shodli, že miniaturní plocha známek je opravdu výzvou pro výtvarníky.

Budoucnost? Známky na míru z domácí tiskárny

Diskuzi nad motivy by mohla posunout služba tisku vlastních motivů, kterou Česká pošta nabízí od roku 2012. Minimální náklad je v současné době 600 archů po 25 známkách, což představuje i s úhradou tisku cenu okolo 320 000 Kč. Ovšem od letošního podzimu bude možné tisknout vlastní známky v daleko menších objemech. Beneš v této souvislosti připomíná ještě jeden produkt České pošty, a to známky s přítiskem, kde si na přítisk může zákazník vytisknout vlastní motiv a umístit jej vedle ofrankované známky.

Břetislav Janík z České pošty, redaktor časopisu Filatelie František Beneš a grafický designér Pavel Fuksa v ArtCafé

A kam se bude ubírat trend známkových motivů dál? „Ve Spojených státech je možné si přes internet u pošty koupit kredit. Pošta vám následně zašle zvláštní kód. Na domácí tiskárně si pak vytisknete jakýkoli motiv, na který se propíše zaslaný kód od pošty. Při třídění pošty se ověří unikátnost kódu a psaní odejde,“ představuje americkou novinku Beneš.

Celé filatelistické ArtCafé, do kterého vybírala hudbu Eliška Svobodová, si můžete poslechnout zde:

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.