Za 30 let Češi nepochopili význam grafického designu
V Čechách sice vzniká grafický design na špičkové úrovni, přesto jej většina firem neumí docenit a výsledkem pak bývá především bizarní materiál pro web Grafický odpad.
Filip Blažek, zakladatel studia Designiq, se grafickým designem živí od roku 1993. Pravidelně přispívá do odborných periodik, provozuje webový portál Typo.cz a pro odbornou veřejnost připravuje přednášky na téma písmo a korporátní identita. V Čechách podle něj vzniká fantastický design na špičkové úrovni a pozoruje setrvalou kvalitu tuzemských designérů, oceňovaných i v zahraničí.
Problém spíš vidím v nepoučenosti klientů, kterým nikdo nevysvětlil, že grafický design má nějaký smysl, že jim může pomoct v podnikání, že usnadňuje komunikaci s klientem, že jim může pomoct zvýšit zisk...
... vyjmenovává Filip Blažek důvody a dále svůj názor rozvádí: „A možná je to i chyba grafické komunity, že jsme od revoluce nebyli schopni vysvětlit, v čem může grafický design pomoct. Je to také chyba školství, že si neuvědomujeme význam grafického designu, který nás přitom obklopuje na každém kroku, ať už jde o bankovku nebo třeba mobilní telefon.”
Řada nepovedených grafických prací se pak dostává do hledáčku on-line projektu Grafický odpad, který na Facebooku sleduje přes 75 000 uživatelů. Stránku Grafický odpad založili před šesti lety Filip Čapský a Filip Bitnar. A kromě toho, že publikované příspěvky dobře pobaví desítky tisíc návštěvníků stránek, měly by i poučit širokou veřejnost, jakým chybám se v grafické práci vyvarovat.
Grafický odpad nyní vyšel v knižním zpracování pod názvem Vény skicák a přináší 90 nejhorších grafických odpadů, doplněných komentáři od návštěvníků facebokových stránek Grafický odpad.
S povedným grafickým stylem se můžeme podle Filipa Blažka setkat například u vizuální identity Českého rozhlasu. Ta má dle jeho slov zpracování na evropské úrovni. Na dobrou vizuální kulturu narazíme i u řady kaváren a bister, které zaujmou krásnými vývěsními štíty a logy. Někdy ručně napsanými, jindy křídou nebo vyvedeným neonem. Filip Čapský ještě vyzdvihl úroveň grafiky u kulturních akcí.
Jako opačný příklad, kde to nefunguje, lze označit státní správu. Vláda ČR, ministerstva a jednotlivé úřady státní správy. „Každá instituce má své vlastní logo, ta loga jsou špatná, neladí k sobě. Vypadá to, jako byste komunikovali s 50 firmami, přitom je to všechno jeden stát,“ hodnotí Filip Blažek.
Zakladatelé stránky Grafický odpad k tomu doplňují, že s nekvalitním grafickým zpracováním se téměř vždy setkáme u kadeřnictví a nehtových studií.
Pokles zájmu o grafický design je bohužel všeobecný. Za ignorantský přístup lze označit zpracování prezidentského slibu Miloše Zemana, vytištěného velikostí 14, písmem Arialem bold. Přitom z minulosti se zpracování slibu věnovala velká grafická i typografická pozornost.
„Jde o nezájem napříč celou společností. Přitom každý z nás používá počítač k práci. Píše na něm dopisy, pozvánky na večírky, svatební oznámení, diplomové práce. Proč se na škole neučí, jak vytvořit hezkou pozvánku v obyčejném textovém editoru,“ ptá se Filip Blažek a rozvíjí svou úvahu:
Možná by se mělo ve výtvarné výchově méně malovat vodovkami a třeba jedno pololetí věnovat výuce základů grafického designu.
Podle Filipa Bitnara úpadek grafického designu podporuje i dostupnost grafických programů: „Každý si stáhne grafické programy a myslí si, že může vynechat práci grafika a rovnou si začít něco tvořit.“
Jenže bez grafického citu se pak setkáváme s takovými hrůzami, jako je logo staročeské restaurace vyvedené písmem Comic Sans. Filip Čapský přidává ještě další příklad – barber shopy: „Často si hrají na retro, přitom to k tomu vůbec nesedí. A ještě si pod své logo napíší retro stylem založeno v roce 2017“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.