Znám jednu dívku I. České skladatelky v roce české hudby
„Stoupající počet skladatelek v posledních dvaceti letech bije do očí,“ říká dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Jeho zasvěcený pohled na současnou hudební scénu v Pobaltí i u nás je také důvodem, proč o konjunktuře a podpoře tamních i domácích skladatelek hovoří právě on.
Rok české hudby stojí již tradičně na výročích takzvané velké čtyřky českých skladatelů. Stranou při tom obvykle zůstávají skladatelé současnosti, zatímco skladatelky stojí na úplném konci pomyslné fronty na uplatnění. Rok české hudby by však neměl být jen opakováním stokrát přehraných not, ale také výzvou k neobvyklým počinům.
První díl cyklu nazvaného Znám jednu dívku je věnován možnostem prosazování a podpory současných skladatelek i na to, jak jejich situace souvisí s celkovým stavem společnosti. V Estonsku, Lotyšsku či Litvě představují rovné příležitosti pro všechny běžný společenský úzus: logicky pak také vzrůstá počet žen, které se věnují kompozici.
Další díly cyklu Znám jednu dívku se zaměří většinou na domácí autorky. Postupně vznikají profily sběratelky terénních nahrávek a performerky Lucie Páchové, skladatelek Michaely Pálky Plachké, Marie Nečasové či Lenky Noty, soundartistky Natálie Plevákové a autorky na pomezí jazzu a klasiky Kláry Pudlákové.
K nim se přidá i několik zahraničních autorek, které se letos s domácím hudebním životem významnějším způsobem propojí: rezidentky pražskojarní akce Prague Offspring Rebeccy Saunders, či operních autorek Ľubice Čekovské a Anne Clear, které budou mít velké premiéry v Brně a na New Opera Days Ostrava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
