Zkouška sirén. Co se odehrává v lidské psychice v průběhu 140 vteřin jejich „zpěvu"?

Siréna na střeše hodonínského domu
Siréna na střeše hodonínského domu
0:00
/
0:00

Právě proběhla zkouška sirén! Jako každou první středu v měsíci. Pravidelné středeční zkoušky sirén mají své obdivovatele a fanoušky. Někteří z nich založili facebookovou stránku, kde sdílí své nadšení, fotografie sirén, ale i zvukové nahrávky z různých koutů Čech. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.  

Slovo „siréna“ pochází z řečtiny. V antické mytologii jsou Sirény kouzelné pěvkyně, které neodolatelným zpěvem vábí námořníky. Na útesech kolem jejich ostrova pak loď ztroskotá.

Milan Zachodil v rozhovoru s Alenou Blažejovskou

Volání sirén tak vešlo do povědomí jako předzvěst záhuby. A proto byla se jím pojmenovávají technická zařízení sloužící signalizaci nebezpečí. Užívají se k varování při požáru, přírodních a průmyslových katastrofách. V době války slouží k vyhlašování leteckých či chemických poplachů.

K výstraze před nebezpečím slouží kolísavý tón. Účelem pravidelná zkoušky sirén je ale ověření provozuschopnosti systému, a proto zní nepřerušovaným nekolísavým tónem po dobu 140 sekund.

Za vynálezce sirény se považuje John Robison (1739–1805). Skotský fyzik a matematik, který vyučoval i filozofii na Univerzitě v Edinburghu. Konkrétní podoba a způsob fungování sirén se však v čase proměňuje.

Tomáš Němec a bratři Peterové v Praze na Palmovce - společný poslech sirén

Hrozny hrůzy místo hub

Dnešní fandové s nostalgií sledují ústup rotačních sirén. Jejich nezaměnitelnou podobu kovové houby, jakéhosi kloboučku na nožce pevně zapuštěné do podloží, nahrazují hrozny reproduktorů elektronických sirén.

I tak ale tyto novodobé „pěvkyně hrůzy“ jejich fanoušci nejen fascinovaně poslouchají, ale také fotografují. Pořádají za nimi dokonce výlety, „lovy beze zbraní“.

Budeme mít monografii o sirénách?

Zkouška sirén se stala uměleckým dílem. Orchestr použil zvukový signál jako součást skladby

Hudba k Siréně, společný projekt Českého rozhlasu Vltava a Orchestru Berg

„Zkouška sirén se koná pravidelně každou první středu v měsíci. Kdo ji ale opravdu poslouchá?“ ptá se Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG, jehož cílem je vytvářet nové zážitky s novou hudbou a podporovat české skladatele.

Jedním z nich je pan Milan Zachodil z Hodonína, středoškolský pedagog, ale také hudebník. Kdoví, možná se právě tento zpěvák a hráč na nejrůznější nástroje včetně tuby a heligónu stane autorem první knihy o sirénách v České republice.

Zatím svá zjištění publikuje na Facebooku, na stránce skupiny Posluchačů pravidelné zkoušky sirén, kterou založil programátor Peter Renda z Prahy.

Zkáza z nebes za "zpěvu" sirén

Cesta za sirénou na střeše

O svých zkušenostech s tzv. koncovými prvky varování vypráví i básník, prozaik, esejista a profesor brněnské JAMU Pavel Švanda. V jeho případě jde ale o prožitky z druhé světové války, zejména z listopadu 1944, kdy sirény varovaly Hodonín i Brno před nálety.

Co to je v naší psychice, co vyvolává tak silné a současně tak ambivalentní pocity, slyšíme-li volání sirén? Dokument Aleny Blažejovské se pokouší když ne odpovědět, tak aspoň napovědět...

Účinkují: Michal Bumbálek, Michal Isteník, Jiří Valůšek

O svých zkušenostech se sirénami vypráví profesor JAMU Pavel Švanda z Brna, středoškolský profesor Milan Zachodil z Hodonína, programátor Renda Peter z Prahy a další členové facebookové skupiny Posluchači pravidelné zkoušky sirén.

Autorka scénáře a pořadu: Alena Blažejovská
Dramaturgie: Daniel Moravec
Zvukový mistr: Lukáš Dolejší
Režie: Radim Nejedlý