Zkouška sirén. Co se odehrává v lidské psychice v průběhu 140 vteřin jejich „zpěvu"?
Právě proběhla zkouška sirén! Jako každou první středu v měsíci. Pravidelné středeční zkoušky sirén mají své obdivovatele a fanoušky. Někteří z nich založili facebookovou stránku, kde sdílí své nadšení, fotografie sirén, ale i zvukové nahrávky z různých koutů Čech. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Slovo „siréna“ pochází z řečtiny. V antické mytologii jsou Sirény kouzelné pěvkyně, které neodolatelným zpěvem vábí námořníky. Na útesech kolem jejich ostrova pak loď ztroskotá.
Volání sirén tak vešlo do povědomí jako předzvěst záhuby. A proto byla se jím pojmenovávají technická zařízení sloužící signalizaci nebezpečí. Užívají se k varování při požáru, přírodních a průmyslových katastrofách. V době války slouží k vyhlašování leteckých či chemických poplachů.
K výstraze před nebezpečím slouží kolísavý tón. Účelem pravidelná zkoušky sirén je ale ověření provozuschopnosti systému, a proto zní nepřerušovaným nekolísavým tónem po dobu 140 sekund.
Za vynálezce sirény se považuje John Robison (1739–1805). Skotský fyzik a matematik, který vyučoval i filozofii na Univerzitě v Edinburghu. Konkrétní podoba a způsob fungování sirén se však v čase proměňuje.
Hrozny hrůzy místo hub
Dnešní fandové s nostalgií sledují ústup rotačních sirén. Jejich nezaměnitelnou podobu kovové houby, jakéhosi kloboučku na nožce pevně zapuštěné do podloží, nahrazují hrozny reproduktorů elektronických sirén.
I tak ale tyto novodobé „pěvkyně hrůzy“ jejich fanoušci nejen fascinovaně poslouchají, ale také fotografují. Pořádají za nimi dokonce výlety, „lovy beze zbraní“.
Budeme mít monografii o sirénách?
Zkouška sirén se stala uměleckým dílem. Orchestr použil zvukový signál jako součást skladby
„Zkouška sirén se koná pravidelně každou první středu v měsíci. Kdo ji ale opravdu poslouchá?“ ptá se Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG, jehož cílem je vytvářet nové zážitky s novou hudbou a podporovat české skladatele.
Jedním z nich je pan Milan Zachodil z Hodonína, středoškolský pedagog, ale také hudebník. Kdoví, možná se právě tento zpěvák a hráč na nejrůznější nástroje včetně tuby a heligónu stane autorem první knihy o sirénách v České republice.
Zatím svá zjištění publikuje na Facebooku, na stránce skupiny Posluchačů pravidelné zkoušky sirén, kterou založil programátor Peter Renda z Prahy.
Zkáza z nebes za "zpěvu" sirén
O svých zkušenostech s tzv. koncovými prvky varování vypráví i básník, prozaik, esejista a profesor brněnské JAMU Pavel Švanda. V jeho případě jde ale o prožitky z druhé světové války, zejména z listopadu 1944, kdy sirény varovaly Hodonín i Brno před nálety.
Co to je v naší psychice, co vyvolává tak silné a současně tak ambivalentní pocity, slyšíme-li volání sirén? Dokument Aleny Blažejovské se pokouší když ne odpovědět, tak aspoň napovědět...
Účinkují: Michal Bumbálek, Michal Isteník, Jiří Valůšek
O svých zkušenostech se sirénami vypráví profesor JAMU Pavel Švanda z Brna, středoškolský profesor Milan Zachodil z Hodonína, programátor Renda Peter z Prahy a další členové facebookové skupiny Posluchači pravidelné zkoušky sirén.
Autorka scénáře a pořadu: Alena Blažejovská
Dramaturgie: Daniel Moravec
Zvukový mistr: Lukáš Dolejší
Režie: Radim Nejedlý
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
