Život v blázinci, dětství v socialismu a Humory za Truchlovem
Nakladatelství Vyšehrad vydalo pod titulem Všichni žijem v blázinci knižní rozhovor novinářky Renaty Červenkové s lékařem Radkinem Honzákem. Pětasedmdesátiletý nestor tuzemské psychiatrie je člověk sečtělý, vtipný, svérázný, lidský, je to zkrátka člověk na svém místě - na rozdíl od těch, kteří se minuli povoláním.
Na svou práci nahlíží s nadhledem. „Stanovení diagnózy je něco mezi vědou a uměním,“ říká a pokračuje: „Lidi od nás očekávají v podstatě magii, jejímž symbolem je pilulka.“ A to včetně tzv. záprdolu neboli zázračného prášku do letadla. Jak vidno, čtenář si tu může vychutnat Honzákovu šťavnatou češtinu, ať už autor glosuje jakékoli padoušárny či untrholty, tj. rozmary, současné západní civilizace.
Medicínskou kazuistiku autor co chvíli koření citáty z Nezvala, Bretona, Heideggera, případně anekdotami nejrůznější provenience, neboť je vyznavačem humoru stejně jako krásné literatury. Často zabrousí i ke Knize knih, třeba když vypráví, jak se ze smrtelných hříchů dnes staly nemoci - ze smilstva závislost na sexu, z obžerství obezita, z lenosti prokrastinace atd. A co si myslí o náboženské víře jako takové? „Zkrátka, ať už pánbu je, nebo není, máte pro něj v mozku plac. Je to prostor pro spirituální zkušenost, která člověka pozdvihuje, protože mu drobátko scvrkává to jeho nabubřelé, sobecké ego a rozšiřuje práci těch částí mozku, které jsou naštelovány prosociálně,“ říká svým nezaměnitelným způsobem Radkin Honzák.
Ján Simkanič a kol., Mé dětství v socialismu (BizBooks)Z dalších novinek stojí za pozornost např. sborník Mé dětství v socialismu, který uspořádal Ján Simkanič. Vzpomínky šedesáti osobností oživují dobu, která před čtvrt stoletím skončila v propadlišti dějin. Jak zde píše spisovatelka Markéta Pilátová: „V jedenácti letech jsem pochopila, že žiju v psychiatrické léčebně, kde všichni trpíme těžkou formou schizofrenie. Doma mi říkali jiné věci než ve škole, vyprávěly se vtipy o komunistech a dělalo se pššštt, neříkej to ve škole. A já věděla, která učitelka je větší komunistka, a že ředitel je ten největší komunistický papaláš. Přesto jsem recitovala budovatelské hovadiny a přišlo mi to v pořádku.“ Knihu vydalo nakladatelství BizBooks.
Zbyněk Fišer, Někde za Truchlovem (Druhé město)Nakladatelství Druhé město připravilo básnickou sbírku bohemisty Zbyňka Fišera. Svazek nabízí Vzdálené příběhy i Dopisy z protějších břehů, jak zní tituly jednotlivých oddílů sbírky nazvané Někde za Truchlovem. Napohled zemitá poezie, vzývající paměť zašlých časů, v sobě ukrývá řadu aluzí a ozvěn. Viz verše: „Jak deštník větrem ukradený chodci / Jsi tu, můj podzime / Jak měsíc mrakem překvapený v noci / Jste tu vy, sny mé...“
Josef Lada, Tomáš Prokůpek (ed.), Humory. Kreslené anekdoty z Humoristických listů 1911-1916 (Plus)Na konec jsem si nechal publikaci pro milovníky tvorby Josefa Lady. Jde o soubor jeho kreslených anekdot, které vycházejí takto souborně poprvé. Kreslíř je v letech 1911 až 1916 vytvořil pro Vilímkovy Humoristické listy. Většinu kreseb by laik Ladovi nejspíš nepřisoudil: jeho rukopis tu ještě není vyhraněný, tematicky se autor pouští i do politické satiry, která mu nebyla vlastní. Ovšem tam, kde zobrazuje své erbovní motivy, zvířata, pohádkové bytosti, cirkus, děti či venkov, už probleskuje Ladova typická poetika. Knihu pod názvem Humory vydalo nakladatelství Plus.
