Život na filmovém kopci. O věhlas zlínské filmařiny se zasloužil i produkční Vojtěch Kunčík
Osada Fabiánka je okrajovou částí města Zlína, respektive jeho přidružené obce Kudlov. Pro znalce československé kinematografie místo nerozlučně spjaté s historií zlínských filmových ateliérů. Věhlas zlínské filmařiny vrcholil v druhé polovině 20. století a jeho svědkem i spolutvůrcem byl též filmový produkční Vojtěch Kunčík. Poslechněte si jeho rozhlasové vzpomínání ve vltavském cyklu Osudy.
Vojtěch Kunčík (1935) se narodil poblíž Uherského Brodu ve slovácké obci Nivnice. Už během školní docházky v chlapci zrál zájem o fotografování. K filmařině se dostal díky možnosti studia na nově zřízené Vyšší filmové škole. Ta nejdříve našla zázemí v Klánovicích u Prahy, aby se pak na dlouhá léta přestěhovala na někdejší schwarzenberský zámek do jihočeských Čimelic.
Ve štábu mistra triků Karla Zemana
Praxe zaměřená na filmovou produkci přes odbočku v pražském studiu Krátkého filmu přičinlivého studenta zavedla zpět na Moravu. Ve druhépolovině 50. let se Vojtěch Kunčík stal kmenovým zaměstnancem filmového studia v tehdejším Gottwaldově. Na kudlovském filmovém kopci nejen dlouhá léta pracoval, ale také žil. Spolu se svou rodinou se stal obyvatelem osady přiléhající k filmovým ateliérům. Váženými spoluobčany v osadě Fabiánka byli též Karel Zeman a Hermína Týrlová, věhlasní filmaři, kteří nakonec našli místo posledního spočinutí na nedalekém lesním hřbitově.
Na kudlovském kopci jsme přímo bydleli od šedesátého osmého. Se spolupracovníky jsme si svépomocí postavili jednu z bytovek. Tehdy se tu běžně pásla domácí zvířata. Jedna z uklízeček si při cestě do ateliérů vzala svůj dobyteček a přivázala ho k plotu podniku. Byli jsme prostě všichni jedna rodina, znali jsme se a viděli si do kuchyní. Přímo v našem baráku bydleli mnozí členové filmových štábů.
Už při studiu na střední filmové škole měl Vojtěch Kunčík možnost vidět práci proslulého tvůrce trikových filmů Karla Zemana. Coby elév drobně asistoval při vzniku Cesty do pravěku a později už jako regulérní člen štábu pomáhal při natáčení Vynálezu zkázy. Dokladem toho jsou i fotografie z natáčení, na kterých je pamětník zachycen jako jeden z protagonistů vedlejších rolí.
Útočiště nepohodlných
Už od 60. let se zlínské filmové studio profilovalo jako produkce se specializací na tvorbu pro děti a mládež. Jistě tomu napomohlo i založení filmové přehlídky, která na rozdíl od koncepční filmové tvorby dodnes ve Zlíně přetrvala. I když byli pracovníci filmového studia v tehdejším Gottwaldově omezeni finančně i materiálně, natáčeli filmy, které dokázaly oslovit nejen české a slovenské diváky. Jejich hrané i animované snímky, seriály i večerníčky slavily úspěchy daleko za hranicemi Československa a Zlín se stal nepominutelnou součástí kinematografické mapy 20. století.
Filmový produkční Vojtěch Kunčík spolupracoval na řadě hraných filmů pro děti a mládež. Zlínské filmové studio se stalo útočištěm nepohodlných tvůrců i mladých talentů. Dávalo šanci začínajícím režisérům a dokázalo funkčně těžit ze svébytného moravského prostředí. Také na tyto skutečnosti se zaměřuje vyprávění pamětníka. Vojtěch Kunčík v něm přibližuje nejen pozadí vzniku konkrétních filmů, ale i personální a organizační zákulisí státem kontrolované, a přesto svébytné filmové produkce.
Psáno pro Týdeník Rozhlas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
