Žili Rakušané po válce jinak než my? Poslouchejte v pátek večer

5. květen 2017

Rakouská existence v okupačních letech 1945–1955. V čem byla situace podobná té naší a v čem se naopak lišila? V cyklu Páteční večer na stanici Vltava uslyšíte pořad Nejisté desetiletí věnovaný Rakousku v období po druhé světové válce.

Pořad Nejisté desetiletí můžete poslouchat v pátek 5. května ve 20 hodin na stanici Vltava.

Postavení Rakouska po ukončení druhé světové války bylo do značné míry unikátní. Země byla rozdělena na čtyři okupační zóny a stejně bylo rozparcelováno i hlavní město Vídeň. V tomto směru připomínala rakouská situace poválečné Německo. Přítomnost sovětských vojsk na části rakouského území pak tuto zemi řadila do formujícího se sovětského záboru východní, střední a jižní Evropy. Ostatně Winston Churchill ve svém slavném projevu v americkém Fultonu, ve kterém konstatoval sovětské spuštění železné opony, jmenuje mezi hlavními městy postižených zemí i Vídeň.

Pořad přibližuje politické a ekonomické procesy i celkovou společenskou atmosféru v Rakousku v období mezi koncem války a podepsáním státní smlouvy a následného odchodu okupačních vojsk v roce 1955. Sledovat budeme vytváření pluralitního politického systému, ekonomickou cestu od poválečného dna až ke konjunktuře z velké míry nastartované Marshallovým plánem, stíny nacistické minulosti i excesy místních komunistů i sovětských okupačních vojsk. Přiblížíme si i situaci na rakousko-československých hranicích a modelový příklad únosu českého exulanta (konkrétně sociálně demokratického politika Bohumila Laušmana) Státní bezpečností do Československa v roce 1953.

V pořadu jsou použity archivní nahrávky Českého rozhlasu, citovány jsou dokumenty i odborné práce a také články z týdeníku české menšiny ve Vídni Svobodné vídeňské listy.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.