Žertovné Ig Nobelovy ceny

3. říjen 2011

Na začátek října čekají vědci vždy s napětím a zvědavostí – dozvědí se totiž, komu připadnou letošní Nobelovy ceny.

A právě udílení cen patří i rubrika Jany Olivové ze světa vědy – i když se ještě dnes ponese v trochu lehčím duchu.

První Nobelovy ceny byly uděleny už před 110 lety - v roce 1901, pět let po úmrtí Alfreda Nobela - a od té doby se předávají každoročně s výjimkou několika málo roků, zejména za světových válek. Dnes tedy výbor pro udělování Nobelových cen oznámí, komu letos připadne toto ocenění za lékařství a fyziologii. Zítra se dozvíme jméno či jména nových nositelů Nobelovy ceny za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Nicméně ještě předtím, než svět uslyší jména těch, kdo svou prací zásadně změnili svůj obor a významně tak prospěli lidstvu, rozdávají se ocenění těm, kdo projevili vlastnost, která s vědci tak často spojována není: smysl pro humor a recesi. Některá témata vědeckých výzkumů nebo postupy při nich používané se totiž mohou zdát laikovi hodně zvláštní a podivné, ne-li přímo ztřeštěně. Přesto mají vesměs racionální jádro a mohou přinést překvapující i velmi užitečné poznatky. A právě taková bádání získávají žertovné protějšky Nobelových cen, tzv. IgNobelovy ceny - nebo také ceny Ignáce Nobela. Uděluje je na Harvardově univerzitě v USA vědecko-humoristický časopis "Annals of Improbable Research", což zhruba přeloženo znamená "Kroniky nepravděpodobného výzkumu". I letošní laureáti projevili značnou dávku originality: Ig Nobelovu cenu za mír si vysloužil starosta Vilniusu, který ukázal, že problém luxusních aut parkujících na zákazu stání se dá vyřešit jednouduše - přejet je tankem. S dopravou souvisela i cena za veřejnou bezpečnost: putuje k Johnu Sendersovi z Torontské univerzity a jeho kolegům: v sérii experimentů zjišťovali, jak rozptylování pozornosti - v tomto případě pravidelné krátké zakrývání očí řidiče automobilu na dálnici - narušuje pozornost: kupodivu si prý řidič vedl celkem dobře.

V kategorii fyziologie si Ig Nobelovu cenu odnesl mezinárodní tým za studii, ve které se nepotvrdilo, že by zívání želv uhlířských bylo nakažlivé. Ocenění za chemii putuje několika japonským vědcům za určení ideální koncentrace prášku z velmi ostrého japonského zeleného křenu wasabi ve vzduchu, která by probudila spící lidí v případě požáru nebo v jiné nouzové situaci - a uplatnění tohoto poznatku při vynálezu požárního hlásiče obsahujícího wasabi. Užitečné jistě budou výsledky bádání dalších dvou mezinárodních týmů, nakolik ovlivňuje pozornost a rozhodování skutečnost, že se vám chce na malou - ale nemůžete si odskočit. Dobrovolníci plnili zadané úkoly na počítači a v pravidelných intervalech pili 1/4 litru vody. Vědci pak měřili, nakolik postupně se naplňující močový měchýř dobrovolníků ovlivnil jejich paměť, pozornost a celkové výsledky. Stručně řečeno - výrazně. A uznání? Ig Nobelova cena v kategorii zdraví.

Karl Halvor Teigen z univerzity v Oslu byl oceněn v kategorii psychologie za snahu poznat, proč lidé v každodenních situacích vzdychají. Zkoumal, nakolik vzdechy představují emocionální signály a nakolik jsou reakcí na obtížné úkoly. IgNobelova cena za literaturu byla udělena Johnovi Perrymu ze Stanfordovy univerzity v USA za jeho teorii prokrastinace, což je výrazný sklon odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu. Tato teorie praví, že pokud chceme dosahovat dobrých výsledků, měli bychom vždy pracovat na něčem důležitém, a tak se vyhnout práci na něčem ještě důležitějším. Dva australští vědci se dočkali uznání za biologii, a to díky zjištění, že určité druhy brouků se snaží pářit s jistými typy australských pivních lahví.

Neméně zajímavé byly i výzkumy, které vynesly Ig Nobelovu cenu za fyziku francouzsko-nizozemskému výzkumnému týmu, jenž se pokoušel dobrat se toho, proč se sportovcům vrhajícím disk točí hlava, ale těm, kteří vrhají kladivo, nikoliv. Ig Nobelovu cenu za matematiku si vysloužilo několik lidí, kteří od poloviny minulého století až do současnosti předvídali k různým datům konec světa - ten však nenastal. Za co tedy taková pocta? Naučili prý totiž ostatní být opatrní při tvorbě matematických předpokladů a výpočtů.

autor: Jana Olivová
Spustit audio