Ženy ve skandinávské literatuře

V posledních třiceti letech se v severské krásné literatuře objevuje téma hledání nové podoby mužské a ženské role. Zatímco mužští hrdinové severského románu se stále zřetelněji prezentují a jednají jako jedinci nejistí, vykořenění a pochybující o své identitě, je u žen tendence přesně opačná. Emancipovanost hrdinek vrcholí zejména v jejich vztahu k sobě samým. Ve svém jednání se cíleně snaží ovládnout oblasti, v nichž původně dominovali muži.

V mnoha ohledech dochází u těchto žen k přerodu v muže, ovšem v muže vybaveného všemi původními ženskými vlastnostmi a schopnostmi. Ženské hrdinky podobně jako jejich mužské protějšky hledají svou novou identitu. Na rozdíl od vykořeněných mužských poloviček mají ovšem ženy tu výhodu, že jejich přerod trvá podstatně déle a ony už se v nové kůži částečně naučily pohybovat. Jejich románové osudy nemají zrcadlit jejich tápání, ale demonstrovat jejich sílu. Všechny totiž spojuje jedna jistota – o sobě na rozdíl mužů nepochybují.

Pořad nastíní vazbu literatury na dobu a společenskou situaci z hlediska postavení mužů a žen v severské kultuře. Představí díla, která zásadním způsobem vedla k proměně genderových rolí. Tuto proměnu můžeme sledovat nejen v severské literatuře, je pochopitelně příznačná pro literaturu ve všech západních demokraciích, skandinávský příklad je však zajímavý proto, že feminismu a emancipačním tendencím se na severu Evropy daří obzvlášť dobře a je nesporné, že v těchto zemích pokročil emancipační vývoj spolu s USA zatím nejdále.

Ženy ve skandinávské literatuře - přehled jednotlivých dílů:1. část - Dějiny severské ženské literatury – Má alternativní historie literatury psané ženami smysl? 2. část - Středověk – svatá Birgita jako první švédská „profesionální“ spisovatelka. 3. část - Královna Kristina – literátka a milovnice umění na švédském trůnu? 4. část - Kritika instituce manželství z různých pohledů. Spor Augusta Strindberga a Henrika Ibsena. 5. část - Ellen Keyová – emancipační literatura a „nová žena? 6. část - Švédská meziválečná literatura – boom ženských spisovatelek 7. část - Ženský antiutopický román – Kallokain Karin Boyeové 8. část - Současný islandský ženský román: Audur Ava Ólafsdóttir a její lyrický román jako bestseller. 9. část - Autorky švédské literatury pro děti a mládež – boření tabu. 10. část - Zrod silné ženské hrdinky – od islandských ság po severské krimi