Zelená továrna, Památník Jana Palacha nebo sídlištní náměstí. To nejlepší z české architektury najdete v ročence, kterou sestavil Jakub Cigler
Vychází už dvacet let a každý rok ji sestavuje jiný architekt. Letos byl kurátorem ročenky Česká architektura 2018-2019, kterou vydává Prostor – architektura, interiér, design Jakub Cigler. Vybíral z celkem 136 realizací.
Mezi třiceti vybranými najdeme rodinné domy, sídla firem, veřejná prostranství i veřejné stavby. Například Památník Jana Palacha ve Všetatech nebo Tomáše Bati ve Zlíně, Zónu pro umění v Humpolci, Kliniku v Mladé Boleslavi, Komenského náměstí v Praze, Faru ve Chvalšinách nebo Katolické gymnázium v Třebíči.
„Jako architekt vím, jak těžké je něco navrhnout a dotáhnout to do realizace, takže jsem vybíral stavby, které mají nějakou vizi,“ popisuje svou strategii výběru architekt Jakub Cigler, jehož studio Jakub Cigler Architekti (JCA) funguje od roku 2001. Mezi jeho nejvýznamnější realizace v Praze patří administrativní centrum Portheimka v Praze, sídlo Rádia Svobodná Evropa, budovy Quadrio nebo Florentinum a aktuálně je skloňované, protože navrhlo právě zahájenou rekonstrukci Václavského náměstí v Praze.
„Oslovila mě třeba zelená fabrika ve Slavkově u Brna architekta Zdenka Fránka. Je to továrna se zelenou fasádou, využívá dešťovou vodu k čistění a zalévání. Vrací přírodě to, co jí my lidé bereme. Skvělé jsou také různé veřejné prostory, třeba na sídlišti v Bohnicích, kde je sídlištní náměstí, které bylo úplně mrtvé a teď je z něj prostor, který láká lidi. Zaujaly mě také stavby, které využívají sice tradiční, ale dnes už tolik nevyužívané materiály jako je dřevo nebo sláma, které působí pozitivně na náš organismus,“ popisuje Jakub Cigler, který se snažil anonymně navštívit všechny do ročenky nominované stavby.
Beznaděj a úzkost v Palachově památníku
Z celkem třiceti vybraných realizací jich je jenom sedm v Praze. Čím to je? „Částečně asi i tím, že v Praze se celý ten povolovací proces a sytém výstavby v poslední době strašně zašmodrchal, protože stavba často potřebuje víc než čtyři roky od návrhu po realizaci, takže do toho vstupují různé politické vlivy, výměny primátorů a podobě. Třeba Václavské náměstí, na kterém jsme pracovali my, trvalo od architektonické soutěže k zahájení stavby celkem 15 let,“ uvažuje architekt.
Mezi největší překvapení, která na svých cestách za českou architekturou zažil, patří Památník Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku architektů Pavly Melkové a Miroslava Cikána z ateliéru MCA. „Jako šestiletý jsem zažil okupaci i šok z upálení Jana Palacha a když jsem do Památníku vstoupil, všechno to na mě znovu padlo. Podařilo se jim vyvolat tu beznaděj a úzkosti, která v té době na lidi padala.“
Letošní ročenku Česká architektura 2018-2019 se obecně prospěšné společnosti Prostor – architektura, interiér, design podařilo i v současných komplikovaných podmínkách vydat jako tradičně v dubnu. Seženete ji na webech archiweb a Kosmas a postupně také v kamenných knihkupectvích.
Související
-
Pavla Melková: Architekt ovlivňuje reálný život, a proto musí k lidem mluvit srozumitelnou řečí
Doménou architektky Pavly Melkové je čitelná architektura, která dokáže vytvářet prostředí, jež lidi jen neužívají, ale hlavně prožívají.
-
Stanislav Fiala: Architektura je hra. Když člověk umí improvizovat, nikdy se nezadrhne
„Na okolních střechách byl nepořádek, žádná nádherná krajina červených střech. To mě přesvědčilo, že v tomhle nepořádku musíme zkusit udělat něco, co potěší srdce.“
-
Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky
Jak po více než roce a půl od svého otevření funguje zóna pro umění 8smička v Humpolci zjišťovala Alena Rokosová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
