Ze zákulisí Pražského jara
Když byl Pavel Koutecký malý, chodila jeho maminka na abonentní koncerty a on se sám doma bál. Představoval si, jak by bylo pěkné, kdyby měli televizi a kdyby ta televize ony koncerty vysílala. Jeho přání se splnilo dost pozdě - a také jinak, než si pozdější dokumentarista, bohužel nedávno tragicky zahynuvší, vysnil. To je jeden z důvodů, proč zahájil práci na projektu, v němž chtěl přiblížit klasickou hudbu.
Úvodní část nazvanou Každý rok je Pražské jaro jsme měli možnost vidět v repríze začátkem dubna, pokračování Pot a slzy Pražského jara (Opus 2) uvádí Česká televize nyní.
Koutecký se nespokojil s povrchním pohledem. Potřeboval potichu pozorovat, poznat, pochopit - a svůj pohled pak velmi neokázale nabídnout publiku. Splétá tu tři linie: přibližuje úsilí dirigenta Charlese Mackerrase nastudovat s Českou filharmonií Janáčkova Tarase Bulbu, seznamuje nás s adepty mezinárodní soutěže ve hře na trombon a konečně se stáváme svědky neobvyklé akce - sestavení a přestěhování čtvrttónového klavíru (má dvě klávesnice!), aby bylo možné zvládnout velmi těžkou skladbu Aloise Háby.
"Nezajímá mě pódium, ale zákulisí," objasňoval Koutecký - a záři reflektorů se skutečně vyhýbá. Jenom tak totiž můžeme, na rozdíl od důstojně se tvářících a slavnostně oblečených návštěvníků koncertů, spatřit "služebníky umění" bez masek. Pohled na bezmála unuděné členy orchestru, kteří prostě "přišli do práce", ostře kontrastuje s nasazením a nadšením mladých trombonistů. Dokument tak má velkou šanci oslovit ty, jimž je určen: "Není pro milovníky klasické hudby, ale pro ctitele dokumentu a pro ty, kteří se chtějí něco dozvědět o světě," vysvětluje režisér, který bohužel už nikdy nedokončí možná nejdůležitější položku své tvůrčí dráhy: měl jí být obsáhlý časosběrný portrét Václava Havla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
