Zajímavé, poutavé, tvořivé a hravé. Portréty od empíru po současnost představuje výstava v Císařské konírně
Přes 200 portrétů – malířských i sochařských – představuje výstava Portrét v Čechách pohledem dvou století, kterou otevřela v Císařské konírně Pražského hradu Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Spolek výtvarných umělců Mánes.
Portrét patří už od dob starého Egypta a antického Řecka a Říma k důležitým výtvarným žánrům. Na výstavě je možné si udělat představu, jak se proměňovalo pojetí portrétu v průběhu uplynulých dvou století u nás.
Návštěvníci se na ní setkají s portréty od několika desítek českých malířů a sochařů – Josefa Mánesa, Josefa Vojtěcha Hellicha, Václava Brožíka, Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Františka Kupky, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Otto Guttfreunda, Josefa Čapka, Václava Špály, Kamila Lhotáka, Josefa Jíry a mnohých známých i mémě známých umělců.
„I pro nás, kurátory, bylo překvapením prohlédnout si portréty z fondů českých galerií a soukromých sbírek,“ přiznává v úvodu rozhovoru jeden z kurátorů výstavy Michael Zachař.
Návštěvníci se mohou těšit jak na klasický portrét 19. století, tak na další vývojové fáze – kubistické, orfistické a další. „Výrazové různosti portrétů, byť jsou na realistickém základě, jsou velice zajímavé, poutavé, tvořivé a velice hravé. Začínáme Antonínem Machkem, jeho kvalitní rané práce kolem roku 1820 snesou ta nejvyšší evropská srovnání. Třicátníky – současníky končíme“, říká historik umění Michael Zachař.
Každý obraz má mít své tajemství
Portrét býval v 19. století záležitostí reprezentativní nebo intimnější povahy, teprve kolem roku 1900 s růzností stylů a s přicházející expresí se dostává do popředí daleko víc malířské úsilí o zmocnění se tvaru. Proto také přibývá autoportrétů, dodává kurátor výstavy.
Na výstavě je také známý autoportrét bez hlavy Bohumila Kubišty, který visel v pracovně Emila Filly. „Při pohledu na tento obraz, nebo spíš jeho torzo, nás možná pojme hrůza až hitchcockovského střihu. Expresionistický kolorit obrazu nás ale možná uvádí do podvědomých tajemství, kdy na přelomu století vznikala skutečně geniální díla. Každý obraz má mít své tajemství, stejně jako výstava. Druhý díl obrazu s hlavou nemáme, a ani nevíme, kdo a kdy obraz odřízl a kde ta druhá část je. Třeba výstava časem přinese rozuzlení,“ doufá Michael Zachař.
Portrét v Čechách pohledem dvou staletí
Pražský hrad – Císařská konírna
8. 12. 2019 – 22. 3. 2020
Kurátor: Ivan Exner a Michael Zachař
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka