Zajímá mě, jak informace a algoritmy ovlivňují naše životy, říká malířka Gabriela Těthalová

7. květen 2017

Na její obrazy se lze dívat nekonečně dlouho a pořád bude mít divák pocit, že mu něco uniká. Na první pohled jen zdánlivá změť technik, výtvarných médií a symbolů – ve skutečnosti mají všechny odkazy v plátnech Gabriely Těthalové svojí logiku. Koneckonců, vystudovala původně matematiku.

Proč je v abstraktní malbě této výtvarnice portrét Aristotela, fotografie Alana Turinga, starý sítotisk, kresba uhlem či notový papír? Nic z toho není náhodné. "Moje obrazy se na jedné straně vztahují k abstraktní malbě a jejímu vývoji v průběhu dvacátého století, na straně druhé k teorii informací a algoritmům – hodně mě třeba zajímá, jakým způsobem ovlivňují naše životy a jak to deformuje soudobou společnost. Stačí se podívat na Facebook – příspěvky, které si každý z nás přečte, nám vybírají algoritmy. Všechno, co si googlujeme, jsou informace, které se shromažďují a prodávají, takže my jsme pak na základě algoritmů zásobováni přesně cílenou reklamou," říká výtvarnice, která sice taky má svou stránku na Facebooku, ale jak dodává: "Bez této sociální sítě je člověk jak odříznutý od světa, navíc je to pro mě jako pro malířku skvělý nástroj propagace výstav, ale vždycky se snažím, abych Facebook využívala já, nikoliv on mě."

Jednotlivé významy obrazů Gabriely Těthalové by se daly rozebírat dlouho – třeba portrét Aristotela, který se jako první začal zabývat tím, čemu dnes říkáme algoritmy, snímek Alana Turinga coby zakladatele moderní informatiky nebo notový papír, k němuž malířka a matematička dodává: "Jednak mám ráda hudbu, která s abstraktní malbou velmi úzce souvisí, za druhé podobně, jako skladatel napíše hudbu do notového papíru, ze kterého ji potom někdo interpretuje, tak já píšu algoritmy, což je krok za krokem napsaná instrukce k následnému provedení."

Malovala ráda od dětství – prošla si řadou výtvarných kroužků, ale nikdy této činnosti nepřikládala větší váhu. I proto šla následně studovat gymnázium, během nějž přemýšlela o architektuře nebo genetice, aby se nakonec rozhodla pro studium matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě; ostatně je dcerou jaderného fyzika a chemika. Po absolvování bakalářského studia pokračovala na magisterské a zároveň se přihlásila na UMPRRUM – jeden rok studovala obě školy, posléze však UMPRUM přerušila, úspěšně absolvovala MATFYZ, během něhož se ujistila, že ji to víc táhne k umění, a plně se oddala studiu na UMPRUM.

Dnes se Gabriela Těthalová živí programováním webových stránek a ve volném čase maluje – dvě její rozměrná plátna jsou do 8. května k vidění na kolektivní výstavě Materiál 307 v pražském Doxu. A jak sama říká: "Ráda bych v budoucnosti jenom malovala, ale na druhou stranu si myslím, že dívat se na umění jen jako na zdroj obživy, je cesta do pekel... Tak uvidíme, jak to dopadne!"

autor: Honza Dědek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.