Začíná Měsíc autorského čtení. Vltava bude u toho
V brněnském Divadle Husa na provázku začne dnes večer největší středoevropský literární festival, jehož zahajovacím večerem provede živě vltavská redaktorka Markéta Kaňková. Během července se pak v Brně a dalších čtyřech evropských městech představí desítky domácích i zahraničních autorů. Letošním čestným hostem festivalu budou spisovatelé a spisovatelky z Rumunska.
Vraždy novinářů a vazby mafie na nejvyšší patra politiky. Iva Procházková představuje román Nekompromisně
Po kriminální televizní sérii „Vraždy v kruhu" a dvou detektivních románech „Muž na dně" (2014) a „Dívky nalehko" (2016) přichází spisovatelka Iva Procházková s novým textem. Autorka známá převážně jako úspěšná tvůrkyně knížek pro děti a mládež v něm tentokrát vkročila na pole politického thrilleru.
V Brně, Ostravě, Košicích, Wroclavi a Lvově, jich ze svých textů bude číst úctyhodných jednatřicet. Podle rumunistky Jarmily Horákové z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií FFUK, která se společně s dalšími rumunisty podílela na jejich výběru, poskytnou komplexní pohled na současnou rumunskou literaturu: „Hlavním kritériem výběru byla kvalita. To zajímavé a nosné, co v rumunské literatuře vzniklo a vzniká. Podařilo se nám vytvořit reprezentativní výběr. Každý z přijíždějících autorů píše jinak, vypovídá o světě z jiného úhlu pohledu. Zastoupeni jsou básníci a básnířky, prozaici i prozaičky, dramatici, historici i esejisté, autorky dětské literatury, příslušníci mladší generace i zasloužilí bardi.“
Starší generace jako hlas svědomí a paměti
Mezi starší, uznávanou generaci rumunských autorů bezpochyby patří i básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička Ioana Parvulescu. Za svůj první román, v němž záhadně prolíná současnost s minulostí, získala v roce 2013 Cenu Evropské unie za literaturu. Právě tento text na Měsíci autorského čtení Parvulescu představí: „V románu Život začíná v pátek autorka zasazuje děj do Bukurešti na přelomu 19. a 20. století. Je to i trochu detektivka, čili napínavé čtení,“ vysvětluje Horáková.
Čtěte takéKdyž se olivy drtí, vydávají teprve nejlepší olej. Novinář a spisovatel Aleš Palán o Miss Exitus
Svěžest, neotřelost i sklon k tragičnu a nostalgii
Nejen v prózách, ale i ve svých esejích se Parvulescu s oblibou vrací do minulosti. Zkoumá v nich společensko-politický vývoj Rumunska v nejširších souvislostech a zamýšlí se i nad smyslem a rolí tamní literatury. O jejích charakteristikách - svěžesti, neotřelosti, sklonu k tragičnu i proplétání evropských myšlenkových proudů, uvažuje například v eseji, kterou ve vltavském vysílání nabídneme společně s dalšími k poslechu během července.
Ana Blandiana: Silný hlas poezie i svobodné občanské společnosti
Mezi další výrazné osobnosti bezpochyby patří i další přijíždějící autorka, básnířka Ana Blandiana. Spisovatelka, stíhaná kdysi komunistickým režimem, je jedním z nejsilnějších hlasů nejen současné rumunské poezie, ale i společnosti. Autorku řady básnických sbírek, lyricko-fantastických povídek, několika publicistických knih a jednoho románu, přibližuje Jarmila Horáková: „Blandiana debutovala už koncem 50. let. Poté nesměla publikovat, v 60. letech ale opět vstoupila na scénu. V 80. letech byla sledována tajnou službou Securitate a neměla to lehké. Byla vyslýchána, psala do šuplíku. V 90. letech se pak vrhla na obrodu občanské společnosti, a zásadně se zasloužila o vznik Památníku komunismu ve městě Szigetu na severozápadě země, kde v době totality stálo komunistické vězení. Teprve po roce 2000 se plně a koncentrovaně vrací zpět k autorské tvorbě.“ Poezie Any Blandiany, v níž autorka míří k filozofické a etické reflexi lidského i společenského bytí, v Česku bohužel stále čeká na překlad. Na MAČi z ní zazní pestrý výběr včetně básně „Modlitba“ v překladu Libuše Valentové.
Mužské zastoupení: Dumitru Crudu, Catalin Florescu nebo Dan Lunga
Přestože nejznámější rumunský autor současnosti, postmodernista Merca Carturescu na MAČ nepřijede, bude mít mužská linie silné zastoupení. Chybět v ní nebude třeba Dan Lunga, autor řady oceňovaných a hojně překládaných románů. Sociolog se smyslem pro humor v nich často řeší závažná společenská témata - život v totalitě, mezigenerační konflikt či rozklad partnerských a rodinných vztahů.
Slavnostní zahájení: Adrian Cioroianu a dějiny jako příběh
Napsal jsem knihu o naději, ne o utrpení. Peter Juščák představuje román A nezapomeň na labutě
V knize, jejíž českou verzi v tyto dny vydává nakladatelství Prostor, sleduje slovenský novinář, publicista a spisovatel osudy středoevropských žen odvlečených po druhé světové válce do stalinského gulagu. Ústřední příběh Ireny Kalaschové vypovídá o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat.
Reflexi totality, která prostupuje dílem většiny rumunských autorů, se ve svém díle věnuje i historik, novinář, esejista a politik Adrian Cioroianu, jeden z nejviditelnějších demytizátorů rumunských národních dějin. Někdejší senátor, europoslanec, ministr zahraničí a v současnosti stálý delegát Rumunska při UNESCO v Paříži, festival v Divadle Husa na provázku 1. července zahájí. Rozhovor s ním, i ochutnávku z jeho díla, vám na Vltavě nabídneme v 19 hodin, a to v živém přenosu. Večerem provází Markéta Kaňková, která zároveň přiveze další rozhovory, které se postupně objeví ve vysílání. Stejně jako exkluzivní eseje psané rumunskými autory přímo pro Vltavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
