Začíná festival Serial Killer. Cesta do Evropy nevede přes rozpočty, ale přes nápady

Představit českému publiku seriály ze zemí, kde se této tvorbě daří, a zároveň poukázat na fakt, že také ve státech východní a střední Evropy vznikají série, jichž by si měli všimnout i filmoví profesionálové ze Západu. To jsou plány brněnského festivalu TV a on-line seriálů Serial Killer, který se pod taktovkou ředitelky Kamily Zlatuškové po loňském pilotním ročníku koná podruhé. Potrvá až do 29. září.

O přízeň poroty i publika budou v několika kategoriích soutěžit východoevropské i západoevropské seriály včetně českých želízek v ohni. V hlavní soutěži má Česká republika hned dva zástupce, Bez vědomí z produkce HBO, jehož ukázky už vidělo publikum na karlovarském festivalu, a novinku Zrádci producenta Viktora Tauše. Ta vznikla podle scénáře Mira Šifry. O něm další host ArtCafé, producent Tomáš Hrubý, mluvil jako o jednom z největších talentů, který se nebojí psát přímo pro seriálový formát.

Sever jede

Loni se festivalová sekce Fokus zaměřila na dánské seriály, letos má v hledáčku Norsko v čele s úspěšným seriálem ze života teenagerů Skam, jenž se dočkal mnoha světových remaků. V čem tkví úspěch severské seriálové tvorby nejen pro mladé? „Jsem si jistá, že je to tím, že Skandinávci už před lety začali ve velkém investovat do kultury. Například spisovatelé tam dostávají štědrá stipendia,“ konstatuje Kamila Zlatušková.

Producent Tomáš Hrubý dodává, že důležitou součástí úspěchu je touha experimentovat. „Vlna úspěchu se zrodila se seriály jako Vláda nebo Most, které vyprávěly příběh na dvanácti hodinách a poprvé vyzkoušely sílu plochy, kterou měly k dispozici,“ říká tvůrce, který stojí za Hořícím keřem nebo Pustinou.

Podle obou hostů ovšem v českém prostředí nemá smysl podobné seriály kompletně přejímat, důležité je přijít s vlastními, originálními nápady.

Čtěte také

Teenageři se v seriálech neučí poznávat svět. Učí své okolí, jak v dnešním světě existovat

A ty čeští tvůrci mají, jak se ukázalo i loni, kdy festival jako první upozornil na kontroverzní seriál Most! autorské dvojice Petr Kolečko – Jan Prušinovský a kdy v sekci webových seriálů zvítězila Lajna zmiňovaného scenáristy Kolečka.

„V této kategorii vidím u nás a také u Poláků velký potenciál, a to přesto, že česká veřejnoprávní televize nemá na rozdíl od zahraničních své on-line platformy, které jsou schopné produkovat progresivní formáty i pro lidi, kteří se na televizi jinak nekoukají,” říká Kamila Zlatušková. V České republice tyto platformy suplují například televize Seznam.cz či Mall TV, kam se přesunuli tvůrci progresivnějších pořadů typu Kancelář Blaník.

V ArtCafé se hovořilo i o tom, jak důležitá je stopáž jednotlivých dílů webových seriálů. „Panuje tu představa, že hodně děje je možné vměstnat do krátké stopáže. Tak to ale není. Domnívám se, že vystavět dobrý dramatický příběh pod nějaký čas prostě není možné, a to můžete být sebetalentovanější autor. Poznat postavy a pocítit svět, ve kterém se příběh odehrává, zkrátka vyžaduje čas,“ říká Tomáš Hrubý.

Proč návštěvnost festivalu nemusí být klíčovým vodítkem při hodnocení jeho úspěchu? Jak je to v našem kraji Evropy s telenovelami, má seriálový festival pořádaný v Brně nějaké praktické výhody a co dalšího akce nabídne? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu vybíral Zdeněk Přidal.