Za tichem hlubokým tak, že by se dalo krájet. Skrz hudbu chci nabídnout nevšední pohled na všední situaci, říká skladatel Ian Mikyska

26. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hudebnik a milovník liminalu Ian Mikyska

Mohou se účinky zeleného čaje obtisknout do zvukové stopy? Jak zachytit v hudbě pomíjivost? Proč bylo těžké studovat v Londýně a v čem je skladateli zvyklému na spolupráci blízká Katedra alternativního a loutkového divadla pražské DAMU? O tom mluvila s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou Renáta Spisarová.

Čtěte také

Hudbu, kterou Ian Mikyska vytváří, ovlivňuje ticho, zvuky přírody i města, klid spojený s čajovým rituálem a taky plynoucí čas. Jeho skladby jsou soundtrackem trpělivého, pozorného života a posluchačů, kteří jsou si – stejně jako autor – ochotni připustit, že hudba může být synonymem pomíjivosti. Že nezanechává stopy. „Umění je pro mě věcí potenciálu pro vytvoření zážitku. Chtěl bych skrz něj nabídnout nevšední situaci, nebo alespoň nevšední pohled na všední situaci. Hledám jiný úhel pohledu, jiný způsob dobývání času a prostoru,“ říká letos sedmadvacetiletý Ian Mikyska.

Silent Night #7, Ian Mikyska

Nevšední křestní jméno Ian vzniklo variací na jméno Ján, rusky Ivan, které nosil jeho slovenský dědeček. To ovšem není jediná zahraniční stopa v jeho životě. Dětství s rodiči v diplomatických službách prožil na Kubě a v Peru, kde začal hrát na kytaru, jíž se později v Praze věnoval pod vedením Davida Dorůžky a Petra Zelenky. Kompozici se rozhodl studovat v Londýně. Zatímco britský studentský život mu k srdci nepřirostl, v angličtině, do níž také příležitostně překládá, se naopak cítí jako doma. Španělštinu, která mu dlouhou dobu byla jazykem číslo jedna, už dnes jenom udržuje. „Když si něco objednávám, nechám si balík uložit do obchodu se španělským olivovým olejem,“ usmívá se.

Až za samotnou logiku věci

Když se jej v Londýně u přijímaček ptali, co by jako skladatel chtěl dělat, odpověděl, že všechno. Psát půl roku jednu skladbu a pak ji jednou odehrát? To nebylo nic pro něj. Lákala ho celá šíře možností, podílet se na multimediálních a divadelních projektech, spolupracovat s dalšími umělci. Po návratu z Londýna mu chybělo divadlo, a tak se přihlásil ke studiu režie alternativního a loutkového divadla na DAMU „Přístup, kdy výsledný text vychází z jeho hledání ve skupině, mi vyhovuje. Přišel jsem na DAMU jako člověk z úplně jiného oboru, ale škola byla vůči mně otevřená,“ říká s tím, že princip společné tvorby vyhledává i v hudbě.

Čtěte také

Iana Mikysku pojí nebo pojila spolupráce například s Orchestrem Berg, Epoque Quartetem, projektem Českého rozhlasu Radiocustica, výtvarníkem Zbyňkem Baladránem, s hudebníkem Tomášem Mikou, ansámblem pro multimediální improvizaci Stratocluster anebo nově vzniklým Prague Quiet Music Collective. Vydal taky sbírku Partitury pro čtenáře.  V kompozici s tajemným názvem Utamakura Tetralemma – co přesně znamená, to objasnil ve Vizitice – se inspiroval staroindickým principem, díky kterému se lze dostat až za samotnou logiku věci. Naživo ji v premiéře uslyšíme 27. června v rámci tříhodinového živého koncertu Skrznaskrz. Vltavský přímý přenos začíná ve 20:00.

Spustit audio