Z Ruska

V Garáži, což je známý moskevský výstavní prostor, se v těchto dnech představuje Jan Švankmajer. Ruský tisk informuje: „Jan Švankmajer proslul především jako režisér, i když oddělit režiséra od výtvarníka není v jeho případě jednoduché; navíc to není zapotřebí. Čech Jan Švankmajer přivezl do Moskvy své krátké filmy, především ale objekty a grafiku. Při tiskové konferenci v jedné z odpovědí odhadl, že jeho tvorba je z osmdesáti procent bezděčná, nezáměrná, a zbytek je korigován rozumem. Dále sdělil, že kráčí od manýristů k surrealistům. Jeho filmařskými vzory že jsou Buňuel, Fellini a David Lynch. A že současně se socialismem se v jeho vlasti vyskytoval i svérázný surrealismus. Dodejme, že tak trochu jsme ho měli i v Sovětském svazu; například Viktor Pivovarov bývá označován za nejsurrealističtějšího výtvarníka ze skupiny moskevských konceptualistů. U Jana Švankmajera, od roku 1970 aktivního činitele Skupiny českých surrealistů, je tento rys mnohem zřetelnější. Letos v září mu bude 79 let. Natočil řadu krátkých filmů (promítají se na výstavě v Garáži), a také celovečerní snímky – ty teď neuvidíme, je tu jen titulní dřevěná postava z filmu Otesánek). Celá výstava připomíná sen, který se náhle realizuje,“ píše o Švankmajerově moskevské výstavě ruský tisk.

V litevském lázeňském městě Druskininkaj byl před týdnem zahájen první ročník Mezinárodního divadelního festivalu Vassara (česky Léto). Divadelní soubory z Ruska, Běloruska, Moldávie a z Litvy přivezli svá představení, hraná rusky. Prezidentem festivalu je známý litevský režisér Rimas Tuminas (šestým rokem stojí v čele moskevského Vachtangovova divadla). Výsledek prvního ročníku je neodhadnutelný, ale je zřejmé, že s tímto festivalem se musí počítat, komentuje ruský tisk, protože mezi devíti ruskými divadly, která míří do Druskininkaje, jsou takové populární moskevské soubory, jako Sovremennik, Divadlo Ruské armády, Divadlo na Malé Bronné a samozřejmě Vachtangovovo divadlo. Rimas Tuminas prohlásil, že festivalů, pořádaných v Rusku, by se neměli zúčastňovat jen litevští režiséři, ale celé litevské divadelní kolektivy, a nadaní mladí lidé že by měli v budoucnu získávat skvělé vzdělání na ruských uměleckých školách.