Wanda Heinrichová: Jehla sestupuje. Básně ze stejnojmenné sbírky autorky střední generace

Sbírka Wandy Heinrichové s názvem Jehla sestupuje se poetikou neblíží ničemu, na co jsme ze soudobé domácí poezie zvyklí. Nezapadá do stávajících etablovaných ani rýsujících se básnických proudů, Heinrichová nepíše očekávatelně, necítí nutnost vytvářet časovou varující a angažovanou poezii. Její básnické světy jsou fantaskně děsivé a groteskně komické a jejich kontury jsou rýsovány příběhy, které můžeme znát z četby.

Výraz i vyznění básní se blíží výtvarnému umění první poloviny 20. století. Poetika je výrazně imaginativní a atmosférotvorná, nesvázaně fantaskní, bohatě barevná. Nálada přitom není v celé knize jednotná, proměňuje se a odvádí čtenáře pokaždé do jiných prožitkových končin: jednou je pološílená, jednou hravě vtipná, jindy téměř milostná, o stránku dál drastická, vždy evokativní a jakoby neosobní. Mluvčí této poezie netrpí, nespílá, ale ani nepozoruje účastně či dotčeně. Jen žije uvnitř toho všeho, jen s tím vším prostě – je.