Vzpomínka na Zdeňka Mahlera

Ve vztahu k jiným velikánům byl mnohem kritičtější, dalo by se říci spravedlivější.

A tak kromě slavných filmů Nebeští jezdci, Svatba jako řemen nebo Den sedmý, osmá noc, k nimž psal Mahler scénáře, by v naší paměti měla zůstat i jeho jiná díla. Především pak mozartovská freska Zabudnite na Mozarta, film Miloslava Luthera z poloviny 80. let, který je jakousi Mahlerovou scenáristickou (a u Lutherovou vizuální) polemikou s Amadeem Miloše Formana, s filmem, u něhož byl Zděnek Mahler pár let předtím odborným poradcem svého dávného přítele.

Jak Mahler vnitřně ve vztahu k Mozartovi problematizuje Formanův hollywoodský trhák, se každý může přesvědčit na vlastní oči – film Zabudnite na Mozarta se dá na sociálních sítích pořád vidět. Jak Zdeněk Mahler kriticky pracoval s mozartovským mýtem, který tak zásadně zatížila Formanova intepretace, lze ale i slyšet. U nás na Vltavě.

V polovině 90. let vznikly v Českém rozhlase dva hodinové pořady, ve kterých Zdeněk Mahler nejen připomíná místo Antonia Salieriho v hudebních dějinách, ale také glosuje Amadea, jeho historické mýty a přitom uvažuje nad povahou uměleckého díla, jeho zákonitostí a smyslu obecně.

Poslechnout si můžete příběh „nejlepšího žáka Gluckova“, autora, jehož opery se ve své době hrály po celé Evropě i v zámoří. A slovy Zdeňka Mahlera také autora, kterého jsme tak trochu zavraždili příběhem o jeho účasti na smrti Mozarta. Totiž: „svoboda fabulovat neznamená svobodu lhát“.