Vyzval smrt na tanec a získal za to prestižní cenu. Britský skladatel Thomas Adès ve Futurissimu

1. únor 2021

„Hledáte-li důkaz pro to, že Thomas Adès dělá to, co dělá, se strhující brilancí, už nehledejte.“ Tak zní odvážný perex k článku pojednávajícímu o albu, které v roce 2020 získalo prestižní ocenění Grammophone Classical Music Award v kategorii Contemporary, tedy v kategorii, jíž se ve Futurissimu pravidelně věnujeme.

Deska z produkce vydavatelství Deutsche Grammophon nese prosté a srozumitelné jméno: Adès conducts Adès. Německý prestižní label spoléhá na to, že Adès je jméno, které mluví samo za sebe. Není se čemu divit.

Čtěte také

Dnes má za sebou téměř padesátiletý britský skladatel přímo pohádkovou kariéru. Už jako malý chlapec byl považován za wunderkind, zázračné dítě, označení dost nebezpečné a pro mnohé umělce příliš zavazující. Adès se ale ze zázračného dítěte stal i zázračným dospívajícím a dospělým. V roce 1997, ve svých 26 letech, napsal symfonickou skladbu jménem Asyla a o tři roky za ni získal prestižní Grawemeyer Award for Music Composition, což je něco jako Oscar pro žijící skladatele. Stal se tak nejmladším držitelem tohoto ocenění a dosud jeho prvenství nikdo nepřekonal.

Výčet Adèsových ocenění by mohl pokračovat ještě dlouho, my se zaměříme na úspěch z roku 2020, ve kterém získalo zmíněné album s Adèsem dirigujícím Adèse cenu od britského magazínu Grammophone. Na tomto albu najdete Adèsův Koncert pro klavír a orchestr věnovaný ruskoamerickému klavíristovi Kirillu Gersteinovi a rozlehlou symfonickou skladbu se dvěma pěveckými sólisty s názvem Totentanz. Ve skladbě inspirované středověkým podobenstvím Adès zpracovává vedle dalších inspiračních zdrojů také gregoriánský chorál na text latinského hymnu ze 13. století, Dies irae.

Thomas Adès a Kirill Gerstein
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.