Výstavní projekt Rudá muzea
Jaký byl vliv komunistického režimu a ideologie na československá muzea v letech 1948–1989? Jak se muzea v období komunismu proměňovala a jak ideologicky působila na veřejnost?
Na tyto otázky se pokouší odpovědět výstava „Rudá muzea“, která vznikla na základě spolupráce Národního muzea a Moravského zemského muzea. V Národním památníku na pražském Vítkově potrvá do 4. března 2012.
Celý projekt představil komisař výstavy a vedoucí Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Junek, který byl telefonickým hostem v odpolední Mozaice.
V rámci dějin českých zemí a Československa komunistický režim vybíral některé události, kterými opodstatňoval svoji existenci. Jako příklady desinterpretace dějin v konkrétních výstavách zde slouží pět historických událostí (husitství, VŘSR, Mnichov, Slovenské národní povstání a únorový převrat).
Vedle krátkodobých výstav na veřejnost působily i stálé expozice, které se lišily podle toho, v jakém typu muzeí se nacházely.
Vedle výstavní činnosti muzeí zkoumá projekt také jejich obecný vývoj, dále se věnuje základním symbolům a rituálům (např. slibům pionýrů a odměňování zasloužilých pracovníků) a poslední část výstavy je zaměřena na činnosti muzeí před rokem 1989.
Jednotlivé výstavy a typy expozic a muzeí ilustruje množství sbírkových předmětů. Za zmínku stojí např. generálská uniforma Klementa Gottwalda a dvě skříňky, které osobně vyrobil, portrét Klementa Gottwalda od Jana Čumpelíka, předměty z redakce novin Svoboda, které používal Antonín Zápotocký, zlaté hodinky Josefa Hybše, osobní předměty Zdeňka Fierlingera. Nechybí ani architektonické modely výstav o VŘSR a únorech 1948, předměty k dělnickému hnutí apod.
Nejposlouchanější
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Lidé od filmu. Povídky Pavla Juráčka, Jana Němce, Jiřího Brdečky, Edgara Dutky a Jana Singera