Výprava do nitra Slunce
Zemětřesné vlny dokážou vědcům prozradit mnohé o vnitřní struktuře Země, podobně ale na základě vln procházejících Sluncem mohou studovat i nitro naší mateřské hvězdy. Těmito výzkumy se zabývá obor zvaný helioseizmologie.
Astrofyzikům, kteří studují Slunce, už nestačí sledovat stále podrobněji pouze jeho povrch – i když jejich poznatky jsou stále podrobnější. Chtějí nahlédnout i hluboko do nitra naší mateřské hvězdy, až pod její fotosféru, což je nejnižší vrstva sluneční atmosféry, kterou my zde na Zemi pozorujeme jako známý bíle zářící sluneční kotouč.
Pod ní se ale odehrává spousta pro vědce zajímavých jevů. Neustálým prouděním plynu tam vzniká velké množství vln, které se šíří jak k povrchu, tak do nitra Slunce. A moderní vědecké metody dnes už umožňují je studovat. Zkoumá je vědní obor zvaný helioseizmologie.
Jediným českým vědcem, který se helioseizmologií zabývá, je v současné době sluneční fyzik doktor Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd. Svými pracemi významně přispěl k rozvoji helioseizmických metod určených k měření rychlosti plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny, což je oblast, kde se přenáší energie prouděním: Horká sluneční hmota v této konvektivní zóně proudí vzhůru a po vyzáření části energie klesá chladnější hmota zpět do hlubin Slunce.
Za vývoj nových postupů ke studiu zmíněných procesů získal doktor Švanda Cenu Akademie věd pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2014.
Nejposlouchanější
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
-
Carl Jung: Obrazy duše. O hranicích mezi rozumem a šílenstvím, o touze myšlení po diagnostikách
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Josef Nesvadba stoletý. Poslechněte si povídky průkopníka české sci-fi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.