Výprava do nitra Slunce

Astrofyzikům, kteří studují Slunce, už nestačí sledovat stále podrobněji pouze jeho povrch – i když jejich poznatky jsou stále podrobnější. Chtějí nahlédnout i hluboko do nitra naší mateřské hvězdy, až pod její fotosféru, což je nejnižší vrstva sluneční atmosféry, kterou my zde na Zemi pozorujeme jako známý bíle zářící sluneční kotouč.

Pod ní se ale odehrává spousta pro vědce zajímavých jevů. Neustálým prouděním plynu tam vzniká velké množství vln, které se šíří jak k povrchu, tak do nitra Slunce. A moderní vědecké metody dnes už umožňují je studovat. Zkoumá je vědní obor zvaný helioseizmologie.

Jediným českým vědcem, který se helioseizmologií zabývá, je v současné době sluneční fyzik doktor Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd. Svými pracemi významně přispěl k rozvoji helioseizmických metod určených k měření rychlosti plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny, což je oblast, kde se přenáší energie prouděním: Horká sluneční hmota v této konvektivní zóně proudí vzhůru a po vyzáření části energie klesá chladnější hmota zpět do hlubin Slunce.

Za vývoj nových postupů ke studiu zmíněných procesů získal doktor Švanda Cenu Akademie věd pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2014.