Výlet
Režisérka Alice Nellis vzbudila zaslouženou pozornost už svou prvotinou Ene bene , jejíž děj se točil kolem provinčních voleb. Také v jejím druhém filmu Výlet hraje důležitou roli urna - tentokrát ne volební, ale skutečná, s popelem nebožtíka. Rozdílná je také struktura vyprávění: zatímco film Ene bene byl situován do jednoho místa, Výlet je koncipován jako road-movie, tedy jako "příběh na cestě". Sleduje putování jedné rodiny z Rakovníka na Slovensko. Důvodem je uctění památky otce, jehož popel má být rozptýlen na vzdáleném hřbitově.
Téma filmu prozrazuje už jedna z úvodních scén odehrávající se ještě před začátkem cesty. Rodina - složená z příslušníků několika generací - se sejde u jídla. Nastane hra číhavých pohledů, banálních výpovědí a nevyřčených náznaků. Lidé kolem stolu sice konverzují, vyslovit podstatné záležitosti se ale zdráhají. Výlet se tak zařazuje k sondám o zadrhávající komunikaci, kterým se v české kinematografii mimořádně daří. Namátkou vzpomeňme třeba na otcovská kázání z Formanova Černého Petra, na epizodu s putujícím kuřetem z Passerova Intimního osvětlení či na sekvenci vánočního oběda z Gedeonova Návratu idiota.
"Komunikace uvnitř rodiny bývá zdaleka nejtěžší. Její členy totiž svazují všelijaká drobná tajemství, která za normálních okolností drží všichni pěkně pod pokličkou," říká režisérka. Dodejme, že její film vypráví o tom, jak se ony pokličky nadzvedávají, i o tom, co lze pod nimi zahlédnout. Šestici postav, která cestuje ve stařičkém wartburgu a novém renaultu, dominuje starostlivá matka v podání Ivy Janžurové. Na Slovensko se vypraví také její dvě dcery, které hrají hereččiny skutečné dcery Theodora a Sabina. Putování, během něhož dojde k řade komplikací, absolvuje také babička, manžel jedné z mladých žen a malý syn té druhé.
S trochou nadsázky lze říct, že Výlet není ani tak o cestě, ale především o všelijakých oklikách. Právě ty slouží autorce k povahokresbě aktérů i k projasňování jejich vzájemných vztahů. Příběh si všímá také existence člověka v krajině a architektuře. Jedna z klíčových sekvencí se odehrává v Telči, jejíž malebné domy jsou záměrně snímány jako kulisy z loutkového divadla. Ve zdejším zámku, mezi prastarými náhrobky, proběhne důležitý dialog, v němž matka s dcerou začnou prolamovat vzájemnou odtažitost. Záběry z Nového Mesta nad Váhom zrcadlí postsocialistickou nepřehlednost i zmarněné iluze nejstarší generace.
Sestavu šesti hlavních postav oživují originálně pojaté vedlejší figurky. V rozhádaném páru, který uvidíme v bahně se škodovkou, poznáme Annu Geislerovou a Kryštofa Hádka. Bohorovného faráře si zahrál slovenský režisér Martin Šulík, epizodní role kapriciózní celnice se brilantně zhostila dokumentaristka Kamila Vondrová. Jedním ze zásadních motivů této zábavné i neobvykle hluboké tragikomedie je popel coby symbol zániku. Výlet vypráví o pomíjivosti, ale také o naději. Kronika jedné rodinné výpravy ukazuje klikaté cesty z houštin našich stereotypů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
