Výběr z denního tisku, 29. června

Je pátek, a tak je polovina kulturní rubriky Lidových novin věnována výtvarnému umění... a mluvím o tom proto, že má dnes jediné téma: 25. bienále grafického designu v Brně.

Tomáš Pospiszyl srovnává festival dosahem a obsahem s PQ anebo s MFF Karlovy Vary: jeho současná podoba je kulturní festival širokého záběru, kde se prolíná užité i volné umění – v hlavní, soutěžní sekci a na pěti doprovodných výstavách – právě těm se recenzent věnuje nejvíce. „Dvě nebo tři věci vím o Provo“ je expozice věnovaná anarchistickému uměleckému hnutí z poloviny šedesátých let, díky nimž se dnes setkáváme se squaty a volným užitím kola ve městech.

Tomáš Pospiszyl se na bienále v Lidových novinách také ptá ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného. Z bienále si prý udělali v Brně prioritu, jelikož jde o způsob, jak umístit galerii do mezinárodního kontextu. Za monografii Prova je rád, jelikož hezky ukazuje, jak z reakce na společenský problém vzniká určitý druh typografie a způsob užívání tiskovin. Výstava navíc ukazuje, že přechod mezi volnou a užitou grafickou tvorbou je dnes jen těžko postřehnutelný.

Další významnou přehlídkou těchto dní bude 47. ročník MFF Karlovy Vary. „Hvězdy, ohňostroj a pak filmy,“ Mirka Spáčilová píše stručně o programové nabídce i dnešním zahájení festivalu. „Stínové Vary“ představují v rozsáhlém článku Hospodářské noviny: stínové to znamená nenápadné hosty festivalu z méně sledovaných, ale o to vlivnějších oblastí filmu: mezi jinými přijede slavný hororový režisér Dario Argento. Magazín Hospodářských novin přináší pak rozhovor s Helen Mirrenovou, jednou z hlavních hvězd festivalu. Téma Pátku Lidových novin jsou také Karlovy vary, hlavně jejich červené koberce.

Tématem, které spojuje kulturní stránky dnešních novin jsou letní shakespearovské slavnosti a inscenace Richarda 3 v režii Martina Huby. Slovenský herec s režisér se na slavnosti vrací už potřetí a vybral si překlad Martina Hilského, v titulní roli vystupuje Jiří Langmajer.

A soudy se dost liší: že Langmajerův Richard neurazí ani nenadchne, píše Kateřina Kočičková v Mladé frontě. Jde prý o solidní výkony i nasazení, vtírá se ale „zdvořilá nuda“. Přestože se prý inscenaci nedá vytýkat nedomyšlenost (na což recenzentka usuzuje podle barevného rozlišení kostýmů), chybí jí větší výklad a kromě úvodní scény, kdy se postupně odhalují všechny postavy zpod plášťů, se nedozvíme, co je Richard III. zač a kde se bere fascinace mocí a zlem. Nevyhraněnost prý platí i pro Jiřího Langmajera, nevýrazný je Buckingham Karla Dobrého a celé je to letní podívaná. 60 procent.

Radmila Hrdinová v Právu dává procent 90. Scéna i úpravy v textu jsou účelné. Zpřehlednili se vztahy postav a děj je zrytmizován do zrychlujícího se sledu poprav, padají hlavy a Richard se krůček po krůčku blíží k trůnu. Z diváků tak jsou němí spoluviníci jakési morbidní frašky. A Richard samotný není démonické zlo, ale obratný manipulátor a skvělý herec, který našel fungující model cesty k moci. Aktualita je tedy nenápadná a vychází z výkladu situací. „Zrodilo se cosi nápadité, z logiky textu vycházející, stylově čisté, herecky naplněné a divácky přitažlivé“.

Do třetice o Richardovi píše v Lidových novinách Jana Machalická. Navzdory šklebům Jiřího Langmajera se inscenace chvílemi prý dost vleče – zůstala vězet v přibližné představě klasické tragédie o známém zloduchovi – žádný výrazný výklad ani psychologické drama se nekonají. Machalická připomíná německou fresku Luka Persevala Slachten! a dodává, že zrůdnému koloběhu dějin boje o trůn se letní Richard neblíží ani zdaleka. Mocenské hry sledujeme jako frašku, jejíž tón určuje Richard – „drzý a samolibý spratek“. Inscenaci prý oživí jen Markéta v podání Evy Salzmanové a scéna Jozefa Cillera, který „dobře udělal“ – jen využil dispozic purkrabství. „Naštěstí“ se také neobjevila scéna s duchy. Očekávání a představy Jany Machalické se jako vždy potvrdily: problém Shakespearovských slavností je, že od dob krále Leara se čeká, kdo úspěch zopakuje, jenže tenkrát šlo o výjimku potvrzující pravidlo.

Z divadla ještě nezapomeňme, že Právo dnes informuje o dramaturgickém plánu Divadla Na Vinohradech pro příští sezónu: Radek Balaš bude režírovat na úvod muzikál Jak udělat kariéru snadno a rychle, dále se objeví Shakespearovo Zkrocení zlé ženy, Ibsenův Rosmersholm, Ostrovského Les a hry Neila Simona či Toma Stoparda. Gogolova Revizora přijede režírovat Oleg Tabakov.