Sochy ve veřejném prostoru: Od Rovnováhy k Variaci

Rovnováha – Josef Klimeš

O jejím špatném stavu se vědělo dlouhodobě. Nakonec se sama zřítila z Barrandovského mostu. Plastika Rovnováha z roku 1990 zdobila jednu z největších dopravních tepen 36 let. Proč se rozpadla, v čem byla důležitá a jaké jsou přípravy její repliky, o tom všem je první díl série o sochách ve veřejném prostoru.

Souhraprohravýhra – Krištof Kintera

300 metrů trubek, 25 metrů délky a 8 metrů výšky. To jsou základní parametry sochy Krištofa Kintery, která od loňského podzimu stojí před novou Horáckou arénou v Jihlavě. Na začátku sklidila nepříliš lichotivé recenze od části místních obyvatel. I sám Kintera s ní bojoval, a to hlavně na samotném počátku, kdy vymýšlel, jak tuto instalaci pojmout.

11 fotografií

Nest – Jaume Plensa

V Praze najdete i sochu ve veřejném prostoru, která je od známého katalánského umělce Jaume Plensy. Je před budovou Bořislavky na Evropské třídě. Ženská hlava se zavřenýma očima zasazená v dlaních dostala název Nest. Od Sametové revoluce je zřejmě jedinou trvalou instalací světově známého umělce v českém veřejném prostoru. Dílo je vysoké 4 a půl metru zdobí prostor před kulturním prostorem Atrium a vzniklo z iniciativy společnosti Valea Art.

8 fotografií

Bez názvu – Jan Zdvořák

Sochy ve veřejném prostoru vznikají také v rámci festivalů. Takový je příběh bezejmenné instalace výtvarníka Jana Zdvořáka pro Žižkovskou spojku. Jde o monumentální sochu složenou z mnoha objektů, které vznikají pro určité místo v krajině. Najdete ji na cyklotrase podél železniční tratě u ulice Příběnická na pražském Žižkově.

Richard Loskot – Variace

Od podzimu minulého roku kolemjdoucí baví a vypráví jim mikropříběhy z prostředí nádraží. Instalace s názvem Variace vychází z dříve využívaných odjezdových tabulí Pragotron a kombinuje umění a současné i historické technologie. Najdete ji u pražského Hlavního nádraží u výstupu ze severního podchodu nádraží směrem na Žižkov.

8 fotografií