Výběr z denního tisku, 16. prosince

Kromě Práva všechny hlavní tisky zpravují o nominacích na letošní Zlaté Glóby. Nejpřehledněji Mirka Spáčilová v Mladé frontě. Nejvíc, šest nominací, získala černobílá němá romance zasazená do Hollywoodu roku 1927 „Umělec“. Česko se do finále nedostalo, zato se v kategorii neanglicky mluvených filmů objevil režijní debut Angeliny Jolie z prostředí balkánského konfliktu „Země krve a medu“ anebo poslední film Pedra Almodóvara „Kůže, kterou nosím“. Vyhlášení vítězů nás čeká v půlce ledna.

Právo pak přináší rozsáhlou recenzi Věry Míškové na celovečerní debut Zdeňka Jiráského „Poupata“ s Vladimírem Javorským v hlavní roli. Míšková nás nejprve uvede do místa a času děje, do severočeského průmyslového maloměsta, kde pučí poupata jako sny. Dále zevrubně přibližuje jednotlivé postavy a právě jejich frustrované touhy. Všechny postavy jsou prý navzájem propojené a všechny mají ve filmu své místo, což Míšková zdůrazňuje, protože prý je to v české scenáristice jev velmi vzácný. V adventním a vánočním příběhu se prý idylka radosti a cukroví nekoná,Vladimír Javorský v roli Jardy podává mimořádný výkon a chvála režisérovi patří hlavně za to, že točil, protože věděl, co chce říci.

K Poupatům se dostávají také Lidové noviny a to v rozsáhlém rozhovoru s Vladimírem Javorským v příloze Pátek. Kromě filmu je řeč také o divadle, Javorského japonské zkušenosti s tancem butó, angažmá ve Francii a příležitostném hraní na saxofon.

Kulturní rubrika Lidových novin informuje o vydání vůbec prvního alba autorského čtení Ivana Martina Jirouse s názvem „Magorovy labutí písně“. Po uvedení anekdoty o vzniku nahrávky Pavel Klusák rozebírá verše, jejich historii i způsob autorského přednesu. Nakonec dodává, že u podobného typu nahrávky můžeme velmi brzy váhat, jestli celé CD s jedním hlasem není moc. Kdo prý ale vydrží, váhat přestane. „Jirous čte se zájmem a závažností, které jsou dohromady tak hypnotické a sváteční, že osmdesát minut proletí jako událost vytržená z obvyklého běhu času.“

Výtvarný pátek dnešních Lidových novin obsahuje recenzi Jana Wollnera na budapešťskou výstavu „Yona Friedman: Architecture without building“. Friedman patří mezi nejvlivnější architekty současnosti, přestože téměř žádný z jeho návrhů nebyl v jeho devadesáti letech realizován. Spíše než tradiční architekturu navrhuje proměnlivé prostorové struktury. Jeho úkolem není stavět, ale přemýšlet o architektuře a myšlenky vizualizovat za pomoci kresby, komiksu nebo filmu. Interaktivní je také výstava, podle Jana Wollnera je na ní ale jen velmi málo Friedmannových originálních prací a o její zdařilosti lze pochybovat.

„Blbec v tramvaji nebo v porsche.“ Pod tímto názvem najdete v Lidových novinách recenzi Jany Machalické na nové představení v pražském Rubínu, Kauzu Maryša. Tu připravili jako završení trilogie Petr Kolečko a Dan Špinar. Také Maryša se přesunula do současnosti a stala se z ní persifláž archetypálního kusu české dramatiky. Machalická rozebírá zpracování a jednotlivé postavy, role a výkony. Hlavní je prý téma Maryšino, téma osamělých manželek zbohatlíků, kteří se zpíjejí v prázdných rezidencích. Ve svém travestování ale prý inscenátoři o moc nepřekročili mantinely studentské recese.

Hospodářské noviny informují o včerejším vyhlášení ceny NG 333, kterou uděluje Národní galerie umělcům do 33 let. Laureátem se stal autor Grafitti Masker, neboli Jakub Matuška, který je kromě pouličního umění také akademicky vzdělán a vystavuje v galeriích. Porota prý ocenila autorův „svobodný a monumentální malířský projev“ a „velkorysé spojení umělecké tradice se zkušeností street artu“. Ostatně na stránkách HN to můžete posoudit sami, oceněný a vystavený obraz nazvaný Porn Bloopers je otištěn hned vedle zprávy Magdaleny Čechlovské.

Dvě komorní pražské výstavy srovnává Mladá fronta Dnes. V Galerii 5. patro je možné shlédnout tvorbu 85letého výtvarníka Pavla Brázdy, zatímco Galerie České pojišťovny zve na malby 26letého Karla Štědrého. Brázda prezentuje téměř dvě stě děl a převažuje současná tvorba. Jeho obrazy o vztazích mužů a žen jsou pověšeny v několika patrech nad sebou. To podle redaktorky Zuzany Drtilové oslabuje jedinečnost obrazů a výstavě dává 80 procent. Nejnovější malby představuje Karel Štědrý. Jeho inspirátory jsou Stanislav Kolíbal nebo Zdeněk Sýkora, ovšem podle kritičky jejich působivosti nedosahuje a v hodnocení získal 50 procent.