Výběr z denního tisku, 14. dubna 2011

14. duben 2011

Mladá Fronta Dnes, Hospodářské noviny a Právo přinášejí zprávu o skonu fotografa Miroslava Tichého, vzpomínají jeho osobnost i tvorbu. Nonkonformní tvůrce si sám vyráběl fotoaparáty i zvětšovací přístroje, jako voyer fotil potají ženy z rodného Kyjova a žil v ústraní. Za svého života neprodal jedinou fotografii, a ani o své výstavy, mimo jiné v New Yorku, Paříži či španělské Seville, se nezajímal. Výběr z tvorby jednoho z nejproslulejších soudobých fotografů hostila nedávno také pražská Staroměstská radnice. Dodejme jen, že největší prostor věnuje na svých stránkách Miroslavu Tichému Mladá Fronta.

Mladá Fronta a Právo přinášejí recenze z premiéry inscenace Polední úděl Paula Claudela. Režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek uvedli hru v novém překladu Vladimíra Mikeše v Divadle v Dlouhé. Zuzana Drtilová v MF DNES představení ohodnotila 80 procenty, a Polední úděl je pro ni velmi působivým představením o nás samých, což je na něm krásné a zároveň děsivé. J.P.Kříž pak v Právu neváhá prostě hodnotit, že „Polední úděl jako celek je inscenací brilantní.“

V kulturní rubrice Lidových novin je více než půlstránkovým tématem scénograf Josef Svoboda. Vnuk světoznámého scénografa, střihač a debutující dokumentarista, Jakub Hejna o svém dědečkovi dokončil a do kin uvedl film Divadlo Svoboda. Vojtěch Rynda filmaře zpovídá, samotnému dokumentu se pak věnuje Jana Machalická. Ta také uvádí, že Hejna netočil o tvorbě svého dědečka, ale o tom, jak po jeho smrti objevoval a hledal odpovědi na otázky, které by mu třeba rád položil, ale už to nebylo možné. Režisér se věnuje i temnějším místům scénografova životopisu a Jana Machalická to oceňuje, vždyť ne každý by měl žaludek zjišťovat a odhalovat, do jaké míry se dědeček zapletl s tajnou policií. Dokument přináší nesmírně zajímavé vzpomínky, otevřené, nic nezastírající, trefné i objevné a kromě toho vypovídající nejenom o Josefu Svobodovi, ale také o pamětnících.

Hospodářské noviny upoutávají na dnešní vystoupení Carly Cook na brněnském festivalu Jazzfest. Daniel Konrád přibližuje v rubrice Dnešní koncert její tvorbu a pěveckou kariéru. Americká jazzová zpěvačka tvoří podle něj silně autorskou hudbu i přesto, že její lehce zbarvený kontraalt nijak specificky nezní. Už od doby, kdy za svoji debutovou desku koncem devadesátých let získala nominaci na Grammy, těží prý z neotřelých aranžmá jazzových standardů, gosspelové průpravy a hudebního zázemí v RaB a černé muzice amerického Detroitu. Hospodářské noviny nás také nakonec krátce zvou na výstavu pěti triptychů Joana Miró, které se poprvé pohromadě sejdou od čtvrtka v londýnské galerii Tate Modern na rozsáhlé retrospektivě katalánského malíře.

autor: Petr Gojda
Spustit audio